Kulíšek nejmenší

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kulíšek nejmenší

Kulíšek nejmenší

Vědecká klasifikace

Říše:	Živočichové (Animalia)
Kmen:	Strunatci (Chordata)
Podkmen:	obratlovci (Vertebrata)
Třída:	Ptáci (Aves)
Podtřída:	Letci (Neognathae)
Řád:	Sovy (Strigiformes)
Čeleď:	Puštíkovití (Strigidae)
Rod:	Kulíšek (Glaucidium)

Binomické jméno

Glaucidium passerinum
L., 1758

Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) je naše nejmenší sova velká asi jako špaček obecný. Je hnědavě zabarvená se světlejší spodní stranou těla se znatelnými proužky. Má plochý oválný obličej, světle žluté oči s bílým obočím, krátký pohyblivý ocas jímž při vzrušení kmitá. Kulíšek nejmenší je nepříliš plachý pták, který v době hnízdění létá i ve dne vlnovkovitým letem. Je to silně ohrožený, zvláště chráněný druh.

[editovat] Popis

Kulíšek nejmenší měří pouhých 16 cm, což je sotva velikost špačka. Rozpětí křídel je 34—45 cm. Základní barva vrchní části těla je tmavě hnědá s výraznými bílými či žlutobílými skvrnami, spodek je světlý s podélnými tmavými proužky. Na tmavohnědých letkách je světlé skvrnění, které na křídle tvoří tři až čtyři příčné proužky. Ocas je také tmavohnědý, s bílými konci per a několika světlými příčnými proužky. Má v poměru k tělu malou kulatou hlavu s nepříliš zřetelným závojem zbarvenou podobně jako záda. Duhovka je živě žlutá, zobák voskově žlutý, u kořene zelenavý, nohy opeřené, špinavě bílé s hnědými skvrnami, drápy černohnědé. Samec a samice se navzájem neliší, mláďata jsou pouze tmavší. Let kulíška je vlnkovitý, v období hnízdění létá i ve dne.

Hlas - jednoslabičné opakované „gyyg“, připomínající pískání hýla obecného. Často také řada stoupajících tónů „diy y y y“, které ke konci znějí falešně.

[editovat] Rozmnožování

Hnízdění - řídce hnízdí v hlubokých jehličnatých horských lesích v dubnu až květnu jednou ročně. Hnízdo je umístěno v dutinách stromů po strakapoudech a datlech.

Samice snáší 4 - 8 bílých, jemně lesklých vajec na kterých sedí sama po dobu 28 dnů a mláďata krmí asi 6 týdnů. Vejce je kulovitého nebo oválného tvaru, váží cca 7g. Vejce jsou snášena v rozmezí dvou dnů a samice usedá až po snesení posledního. Samec obstarává pouze potravu. Samice zůstává na hnízdě i po vylíhnutí mláďat a potravu od samce přebírá a předkládá mláďatům. Vyváděna jsou zhruba ve stáří 30 dnů a ihned dobře létají. Následující tři týdny jsou ještě voděna rodiči. Pohlavně dospělá jsou patrně v jednom roce.

[editovat] Potrava

Potravu tvoří převážně drobní hlodavci a ptáci, místy i hmyz. Loví i za dne a troufá si lovit i drobné ptáky za letu. Někdy si dělá v dutinách zásoby potravy z ulovené kořisti. Má na svou velikost silné spáry a loví i kořist větší, než je sám.

[editovat] Rozšíření

Kulíšek nejmenší žije převážně v tajze severní Evropy a ostrůvkovitě v některých horských oblastech střední a jižní Evropy, jako je Šumava, Karpaty, Pyreneje a Alpy. Místy se vyskytuje i v souvislých lesích v nižších polohách, u nás například v brdských a křivoklátských lesích. Severní hranici rozšíření tvoří hranice lesa.

Kulíšek nejmenší je stálý pták, jen horské populace přelétají na zimu do nižších poloh.

[editovat] Rozšíření v ČR

V Česku je rozšíření kulíška spíš ostrůvkovité, soustředěné hlavně do oblasti jižních a západních Čech. Celkový počet se na začátku 90. let odhadoval na 900 - 1300 párů. V jižních Čechách jsou to především souvislé lesní porosty v nadmořských výškách od 390 do 1260 m. V západních Čechách kromě Šumavy a Českého lesa hnízdí například i na Chebsku, Rokycansku, v Brdech a na Karlovarsku. Hnízdění bylo prokázáno i v CHKO Labské pískovce, ale i ve východních Čechách na Náchodsku. Na Moravě se vyskytují Beskydech, v Javorníkách, Českomoravské vrchovině a v Oderských vrších.