Kyjov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o městě v okrese Hodonín. Další významy jsou uvedeny v článku Kyjov (rozcestník).

Kyjov
znak
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0625 586307
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Hodonín (CZ0625)
obec s rozšířenou působností:	Kyjov
pověřená obec:	Kyjov
historická země:	Morava
katastrální výměra:	29,88 km²
obyvatel:	11 970 (2007)
zeměpisná šířka:	49° 0' 49" s. š.
zeměpisná délka:	17° 07' 33" v. d.
nadmořská výška:	192 m
PSČ:	697 01
základní sídelní jednotky:	13
místní části:	4
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	Město Kyjov Masarykovo náměstí 30/1 69701 Kyjov 1
starosta:	Mgr. František Lukl
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Kyjov (německy Gaya) je město v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji. Město Kyjov se nachází asi 35 km západně od města Uherské Hradiště v okrese Hodonín na řece Kyjovka. Na sever od města je pohoří Chřiby. Město Kyjov se skládá ze čtyř místních částí - Kyjov, Boršov, Bohuslavice a Nětčice. Ve samotném městě žije více než 11 000 obyvatel. PSČ je 697 01.

[editovat] Historie

V první písemné zmínce z roku 1126 se připomíná jako trhová ves, která byla darována klášteru Hradiště u Olomouce. V roce 1548 se vykoupilo z poddanství a bylo povýšeno na královské město. V husitském období se město hlásilo k utrakvismu a roku 1431 ho dobyl rakouský markrabě Albrecht II. Habsburský, který zde nechal popravit mnoho zajatců. Během 17. století několikrát zničeno nájezdy, požáry a také postihnuto morem.

Kyjov je v současné době centrem folklorního regionu Dolňácka, ve kterém se lidové tradice dochovaly takřka v původním stavu. Život na Kyjovsku je promítnut i do největší slavnosti regionu Slováckého roku. Tento festival se pořádá pravidelně ve čtyřletém cyklu již od roku 1921 (nejbližší bude v létě 2007).

[editovat] Vývoj počtu obyvatel

1771 - 450
1880 - 3351
1900 - 3950
1930 - 4505
1950 - 5790
1970 - 9894
1980 - 12632
1991 - 12920
2001 - 12413
2006 - 12003

[editovat] Sídliště

U Vodojemu - 1079 obyv.
Za Stadionem - 609 obyv.
Lidická - 434 obyv.
Zahradní - 389 obyv.
Švabinského - 200 obyv.

[editovat] Památky

Renesanční zámek z roku 1548, upravený v 18. století, 1911 vyzdobený sgrafity Jano Köhlera. Od roku 1928 zde sídlí městské muzeum.
Renesanční radnice na náměstí z let 1561–1562 postavena italskými staviteli. Věžní hodiny instaloval v roce 1903 místní hodinář Fr. Gonic, v roce 1930 byly vyměněny.
Mariánský sloup před radnicí nechal postavit ve 20. letech 17. století olomoucký kardinál František z Ditrichštejna jako dík městu za zachování věrnosti císaři Ferdinandovi II. během povstání českých stavů.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na náměstí z let 1713–1720. Oltářní obraz Antonína Maulpertsche.
Kaple sv. Martina nad zámkem byla do roku 1786 farním kostelem.
Kostel sv. Filipa a Jakuba v místní části Bohuslavice.
Kaple sv. Josefa Kalasanského zvaná také gymnazijní kaple na ulici Komenského z roku 1868.
Chudobinec Dominka Jurovského na ulici Jungmannova z let 1728-1739 sloužil jako útulek pro 12 chudých měšťanů. Nad vchodem je latinský chronogram (v překladu „Co učiníte jednomu z těchto chudých, učiníte mně“), který ukrývá datum 1739. Dnes je zde Základní umělecká škola.
Kaple sv. Rocha u silnice do Vlkoše z roku 1716. Postavena na nejvyšším bodě katastru města jako poděkování za ochranu před morem. Nad vchodem latinský chronogram „Poutníku, popatři, pod touto ochranou uchránilo se moru“.

[editovat] Významné osobnosti

Václav Bzenecký starší (zem. 1575), kyjovský primátor.
Radola Gajda (1892-1948), československý generál a český fašistický politik. V Kyjově strávil dětství.
Ivan Jelínek (1909-2002), novinář, spisovatel, básník, kyjovský rodák.
Severin Joklík (1857-1915), lékař, starosta města.
Josef Klvaňa (1857-1919), první ředitel českého kyjovského gymnázia, přírodovědec, etnograf.
Jano Köhler (1873-1941), akademický malíř, freskami a sgrafity vyzdobil farní kostel, gymnazijní kapli a zámeček.
Josef Kolmaš (1933), český sinolog a tibetolog, v Kyjově studoval na gymnáziu.
Jan Kučera (1875-1947), profesor zdejšího gymnázia, zakladatel kyjovského muzea a archivu.
Bohumil Sekla (1901-1987), profesor Univerzity Karlovy, zakladatel české lékařské genetiky, rodák z Bohuslavic.
Miroslav Skála (1924-1989), český spisovatel a novinář, v Kyjově studoval na gymnáziu.
Miroslav Tichý (1926), fotograf.
Joža Uprka (1861-1940), malíř slováckých žánrových obrazů, měl v Kyjově ateliér.
Jan Znoj (1905-1950), akademický sochař, rodák z Boršova, autor sochy Miroslava Tyrše u sokolovny.