Kyselina dusitá
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kyselina dusitá | |
 |
|
| Registrační číslo CAS | 7782-77-6 |
| Sumární vzorec | HNO2 |
| Molární hmotnost | 47,0129 g/mol |
| existuje jen jako vodný roztok | |
| Disociační konstanta pK1 | 3,25 |
Kyselina dusitá je nestálá, středně silná jednosytná kyselina, která je známa jen ve značně zředěném, modře zbarveném vodném roztoku. Teoreticky ji lze připravit reakcí oxidu dusitého s vodou:
- N2O3 + H2O → 2HNO2,
ale vzniklá kyselina dusitá se rychle rozkládá za vzniku kyseliny dusičné, oxidu dusnatého a vody:
- 3HNO2 → HNO3 + 2NO + H2O.
Při reakci oxidu dusičitého s vodou vzniká směs kyseliny dusičné s kyselinou dusitou:
- N2O4 + H2 → HNO2 + HNO3.
V přírodě byla prokázána jako nepatrná součást smogu (až 10 μg/m3), kde vzniká již uvedenou reakcí oxidu dusičitého s vodní párou, ale téměř okamžitě se dále rozpadá.
Kyselinu dusitou také připravit rozkladem dusitanů silnými kyselinami, např. kyselinou chlorovodíkovou:
- NaNO2 + HCl → HNO2 + NaCl.
Kyselina dusitá tvoří jeden typ solí, které se nazývají dusitany, které jsou stálé. Např. dusitan sodný můžeme připravit reakcí oxidu dusitého s hydroxidem sodným:
- N2O3 + 2NaOH → 2NaNO2 + H2O.
[editovat] Použití
V organické chemii se používá při přípravě nestálých diazoniových solí z primárních aminů, zejména aromatických. Všeobecně reakcí s kyselinou dusitou jako činidlem můžeme od sebe odlišit primární, sekundární a terciární aminy; kyselinu dusitou přitom vyrábíme uvolněním z dusitanů silnou kyselinou přímo v reakční směsi.
