Litvínov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Litvínov
znak vlajka
základní data
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0425 567256
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Most (CZ0425)
obec s rozšířenou působností:	Litvínov
pověřená obec:	Litvínov
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	40,70 km²
obyvatel:	27 397
zeměpisná šířka:	50° 36′ s.š.
zeměpisná délka:	13° 36′ v.d.
nadmořská výška:	338 m
PSČ:	436 01
základní sídelní jednotky:	30
místní části:	12
katastrální území:	10
adresa městského úřadu:	Městský úřad Litvínov Náměstí Míru 11 436 91 Litvínov
starosta:	Milan Šťovíček
Oficiální web Oficiální web městského úřadu E-mailová adresa

Litvínov, dříve německy též Leutensdorf. Město v severozápadních Čechách na úpatí Krušných hor, 10 km severně od Mostu, 30 km západně od Ústí nad Labem a 80 km severozápadně od Prahy. Zaujímá rozlohu 40,70 km², čítá 27 397 obyvatel a 2186 domů. Základní PSČ je 436 01.

[editovat] Historie

Nejstarší zmínka pochází z roku 1352 (Lutwinow). Původně zde byla dvě sídla – Horní a Dolní Litvínov s tvrzemi. Roku 1715 zde hrabě Jan Josef Valdštejn založil velkou manufakturu na výrobu sukna, jednu z prvních v českých zemích. Tuto událost dodnes připomíná obelisk, vztyčený ke stému výročí v roce 1815. Císař Karel VI. povýšil 7. května 1715 Horní Litvínov na městečko s právem pečeti a výročního trhu. V 19. století se v Litvínově rozvinula i hrnčířská výroba a v širokém okolí těžba hnědého uhlí. Městem byl Litvínov učiněn 5. srpna 1852. Roku 1939 byl v Záluží jižně od města pod názvem STW-(Sudetenländische Treibstoffwerke) založen velký chemický závod na výrobu syntetického benzínu z uhlí, dnešní Chemopetrol.

[editovat] Současnost

Dnes je Litvínov významným střediskem chemického a textilního průmyslu, též křižovatkou dálkových ropovodů. V okolí těžba hnědého uhlí (hlubinný důl Centrum v Záluží, doly v okolí Bíliny, Mostu a Jirkova). Životní prostředí je zatíženo průmyslovými emisemi. Rozsáhlá sídliště vybudovaná zejména v 70. letech 20. stol. (Pod Lesem, Hamr, Janov). V roce 1996 bylo založeno litvínovské Docela velké divadlo.

[editovat] Pamětihodnosti

děkanský kostel sv. Michaela archanděla - raně barokní jednolodní stavba s dvouvěžovým hlavním průčelím, kostel navržen významným francouzským architektem Jeanem Babtistem Matheyem, stavěn v l. 1685–94
zámek v Horním Litvínově - barokní čtyřkřídlá stavba z roku 1732 (zřejmě okruh F. M. Kaňky), dnes muzeum
stará radnice z roku 1789
barokní děkanství z 18. století
barokní trojiční sloup a socha Herkula ve Voigtových sadech
zámek v Janově - barokní trojkřídlá stavba
Valdštejnská hrobka - empírová stavba z 20. let 19. stol.
panský dům (býv. poliklinika) z období druhého rokoka
řada secesních domů ve Smetanově a Tržní ulici
nová radnice - z 2. pol. 30. let 20. stol.
čtvrť Osada - zajímavě řešený urbanistický soubor domů z období nacistické okupace
obytný „Kolektivní dům“ (Koldům) z let 1949 až 1958 (V. Hilský, E. Linhart) je nejpozoruhodnější stavbou 50. let tohoto druhu
textilní továrna RICO v Šumné - zajímavý příklad industriální architektury 2. pol. 19. stol.
Mostecká (Janovská) přehrada - z roku 1914

[editovat] Významní rodáci

Mikuláš Adaukt Voigt (1733–1787)
Iva Frühlingová (*1982).

[editovat] Obyvatelstvo

Podle sčítání lidu, domů a bytů 2001 má Litvínov 27397 obyvatel (tento stav se ale současným trendem snižuje). Poměr mezi pohlavími je v celku vyrovnaný (51% žen : 49% mužů). 90,3% obyvatel se hlásí k české národnosti (ostatní národnosti jsou zejména Slováci, Němci, Poláci, Romové a Vietnamci). V Litvínově žije 12,9% věřících (převážná většina se hlásí k římskokatolické církvi). Z ekonomicky aktivního obyvatelstva je 1/3 vyučená nebo má střední odborné vzdělání bez maturity; vysokoškoláků žije v Litvínově 5,4%. Nezaměstnaných je v Litvínově 10,3%.

[editovat] Doprava

železniční doprava: železniční stanice Litvínov (osobní vlaky do Teplic), žel. zastávka Litvínov - město (os. vlaky na Moldavské horské dráze z Mostu do Moldavy v Kr. h.). Tratě z těchto dvou stanic se kříží ve stanici Louka u Litvínova.
autobusová doprava: dobré spojení s Prahou či s blízkými krušnohorskými i pánevními obcemi (Klíny, Č. Jiřetín, Hora sv. Kateřiny, Brandov, Mariánské Radčice), horší je spojení s Jirkovem a Chomutovem
jižním okrajem města vede státní silnice I/27 (Železná Ruda-Klatovy-Plzeň-Žatec-Most-Litvínov-Dubí), další důležitou silnicí je č. 255, vedoucí ze Záluží do Komořan (a odtud po č. 13 do Chomutova) a silnice, vedoucí z Litvínova na hraniční přechod Mníšek (CZ/D)

[editovat] Městská hromadná doprava

Podrobnější informace naleznete v článku [[]]naleznete v článcích Tramvajová doprava v Mostě a v Litvínově a Trolejbusová doprava v Mostě a v Litvínověnaleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].

Síť MHD je na vysoké úrovni, autobusovou dopravu provozuje Dopravní podnik měst Mostu a Litvínova po celém městě a nejbližším okolí (Horní Jiřetín, Meziboří, Lom, Osek).

Tramvajová doprava mezi Litvínovem a Mostem má více jak stoleté trvání. Zpočátku jezdily tramvaje na rozchodu 1000 mm, v 50. a 60. letech byla trať přestavěna na rychlodráhu o rozchodu 1435 mm.

Trolejbusy jezdily mezi Mostem a Litvínovem v letech 1946 až 1959. Jediná dlouhá trať byla zrušena z důvodu nadbytečnosti poté, co byla tramvajová trať přestavěna na moderní rychlodráhu.

[editovat] Místní části

Litvínov I - Horní Litvínov
Litvínov II - Dolní Litvínov, Lipětín, Růžodol (vše zlikvidováno těžbou hnědého uhlí)
Litvínov III - Chudeřín
Litvínov IV - Louka u Litvínova (dnes samostatná obec)
Litvínov V - Šumná, Horní Ves, Písečná, Lounice
Litvínov VI - Osada
Litvínov VII - Hamr
Litvínov VIII - Janov, Křížatky
Litvínov IX - Záluží (zlikvidováno v souvislosti s výstavbou chemického závodu)