Malín
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Malín je jedna z třinácti městských částí města Kutná Hora. Tato městská část se nachází asi 2 km severovýchodně od Kutné Hory při silnici č. 2 vedoucí na Přelouč a Pardubice. Ve městské části Malín je k roku 2005 evidováno 322 domů.
[editovat] Historie
Historie Malína je však starší než historie samotné Kutné Hory. Na mírné terénní vyvýšenině vystupující z okolní ploché krajiny se nacházelo již slovanské hradiště, které zaujímalo strategicky velmi výhodnou polohu umožňující mu kontrolovat okolní rovinu, zejména pak nedaleko probíhající trasu trstenické a haberské stezky.
Slovanské osídlení hradiště je archeologickými nálezy datováno do středohradištní doby. V mladohradištním období dostává Malín podobu regionálního správního a církevního centra. Archeologicky je doloženo dobudování a zesílení fortifikace hradiště a rozšíření jeho hospodářského zázemí na východním a severním předpolí. Hradiště v té době spravoval, snad přímo z pověření pražského knížete rod Slavníkovců, který kontroloval i další obdobné lokality v sousedství Malína. Na akropoli hradiště je v západní části vystavěn kostel zasvěcený sv. Janu Křtiteli, nejstarší sakrální památka v této části východních Čech. Poblíž kostela se předpokládá s existencí residence správce hradiště a objekt mincovny (ani jedna z těcho staveb ale nebyla doposud nalezena). Jediným dokladem mincovnictví na Malíně tak nadále zůstávají mince, stříbrné denáry ražené Slavníkovcem Soběslavem s opisem zdejší mincovny MALIN CIVITAS.
V 10. století Malín rychle ztrácí na významu a po vyvraždění Slavníkovců v roce 995 přechází hradiště do přímé správy Přemyslovců, kteří na něj dosazují vlastní správce. V 11. století se Malín stává lokálním hradištěm, jeho opevnění chátrá, zcela však nezaniká, o čemž svědčí i první písemná zmínka uvedená v Kosmově kronice, která se váže k neúspěšnému tažení knížete Bořivoje II. roku 1101 ve které se o Malínu hovoří stále jakožto o oppidu.
V první polovině 12. století se správa kraje definitivně přesouvá do Čáslavi. Někdy v této době přechází Malín do vlastnictví velmože Miroslava, který ho obdržel jako výsluhu za své službu v hradské správě. Kolem roku 1142 se Miroslav rozhodl na svých statcích v Sedlci založit klášter. Jako jeho řeholníky si vybral mnichy cisterciáckého řádu, kterým přenechal většinu svého zboží v regionu. Touto donací přešel na klášter také Malín, konkrétně osada existující na místě staršího hradiště.
Starší raně románský kostel sv. Jana Křtitele přestává stačit a byl nahrazen novým farním kostelem sv. Štěpána, který byl vybudován ve východní části vyvýšeniny.
Další dějiny Malína jsou spojeny s dějinami sedleckého kláštera. Ke konci 13. století se po objevu bohatých ložisek stříbrné rudy na klášterních pozemcích Malín stává prosperujícím klášterním městečkem. Kutná Hora v té době spadala pod již fungující farní úřad u kostela Sv. Štěpána v Malíně. Malínská fara tak byla díky poplatkům z Kutné Hory lukrativním úřadem a byla obsazována vybranými osobami z blízkosti panovníka a pražského biskupa.
Snahy Kutné Hory o osamostatnění se od církevní správy kláštera a malínské fary vyvrcholily krveprolitím v roce 1412 mezi kutnohorskými horníky a malínskými poddanými sedleckého kláštera, který začal obviněním horníků z ničení malínské úrody a skončil vypálením a vyvražděním obyvatel Malína. Po vypálení kláštera v roce 1421 došlo v průběhu 15. století došlo v Malíně k obnovení výstavby, nově vzniklá osada ale již byla zcela vázána na sousední Kutnou Horu.
