Meandr
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek pojednává o geografickém pojmu. O antickém ornamentu pojednává článek Meandr (ornament).
Meandr je zákrut řeky, způsobený boční erozí – vymíláním břehů na jedné straně a usazováním na straně druhé. Na tvar říčních meandrů má vliv i Coriolisova síla.
Název pochází od jména maloasijské řeky Maiandros (řecky Μαίανδρος), dnes Büyük Menderes v Turecku, pro jejíž dolní tok jsou zákruty charakteristické.
Meandry bývají dvojího typu:
- Meandry volné se vytvářejí v náplavových rovinách středních a dolních toků řek tam, kde se zpomaluje rychlost vodního toku a dochází k usazování unášeného materiálu. Volné meandry jsou charakteristické svou proměnlivostí, řeka neustále zvolna přemisťuje svůj tok, z opuštěných meandrů se stávají slepá ramena. Typickými příklady jsou dolní tok Moravy či Labe v Polabské nížině.
- Meandry zaklesnuté vznikají v místech, kde řeka vytváří hluboké údolí v tvrdých horninách. V takových místech řeka snadno své koryto přemístit nemůže a zařezává se stále hlouběji. Jako příklady lze uvést střední tok Vltavy či Dyje.