Mendelevium

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mendelevium, chemická značka Md, (lat. Mendelevium) je 13. členem z řady aktinoidů, 9. transuranem, silně radioaktivní kovový prvek, připravovaný uměle ozařováním jader einsteinia.

[editovat] Základní fyzikálně-chemické vlastnosti

Atomové číslo: 101
Relativní atomová hmotnost: 258 amu
Teplota tání: přibližně 827 °C, 1 100 K
Elektronegativita: 1,3 (Pauling)

Mendelevium je radioaktivní kovový prvek, který doposud nebyl izolován v dostatečně velkém množství, aby bylo možno určit všechny jeho fyzikální konstanty.

Vyzařuje α a γ záření a je silným zdrojem neutronů ,a proto je nutno s ním manipulovat za dodržování bezpečnostních opatření pro práci s radioaktivními materiály.

O jeho sloučeninách a jejich chemickém chování je známo velmi málo. Předpokládá se, že nejstabilnější mocenství mendelevia je Md⁺³ a sloučeniny Md⁺² jsou málo stálé.

[editovat] Výskyt, historie přípravy

Mendelevium se v přírodě nevyskytuje. Je to uměle připravený kovový prvek z řady transuranů.

Mendelevium bylo poprvé připraveno na počátku roku 1955 v laboratořích kalifornské university v Berkeley za pomoci cyklotronu bombardováním jader einsteinia ²⁵³En α-částicemi. Za jeho objevitele jsou pokládáni Albert Ghiorso jako vedoucí výzkumného týmu a dále Glenn T. Seaborg, Bernard Harvey, a Greg Choppin. Prvek byl pojmenován na počest ruského chemika Dmitrije Mendělejeva.

Je známo celkem 15 izotopů mendelevia, z nichž je nejstabilnější jsou ²⁵⁸Md s poločasem rozpadu 51,5 dne, ²⁶⁰Md s poločasem rozpadu 31,8 dne a ²⁵⁷Md s poločasem 5,52 hodin. Zbývající izotopy mají poločas rozpadu menší než 100 minut.