Metro v Petrohradu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Metro v Petrohradu | |
|---|---|
 Schéma sítě petrohradského metra |
|
| Délka sítě | 93 km |
| Počet linek | 4 |
| Počet stanic | 56 |
| Datum otevření | 15. listopadu 1955 |
| Parametry | |
| Typ metra | klasické metro sovětského typu |
| Rozchod kolejí | 1524 mm |
| Přívod proudu | přívodní kolejnicí |
| Napětí | 825 V |
| Vozy a zázemí | |
| Nasazené typy vozů | Soupravy E Soupravy 81–71 |
| Počet vozů | |
| Depa | 5 |
 Portál:Metro |
|
Petrohrad, druhé největší velkoměsto v Rusku, má čtyři linky metra.
Obsah |
[editovat] Historie
[editovat] První projekty
První plány na výstavbu metra existují již od roku 1899. Byla vyhlášena soutěž, v níž se objevilo velké množství projektů. Jejich základním a jednotným prvkem ale bylo propojení všech nádraží spolu s Něvským prospektem, hlavní dopravní tepnou města. Jednalo se tehdy ještě o nadzemní městskou dráhu.
Na počátku 20. století se objevil návrh P. I. Balinského který na něm pracoval několik let, považován za velmi významný pro historii metra v Petrohradu. Mělo vzniknout šest linek, z toho dvě okružní. Celková délka sítě by dosáhla 172 km; vzniknout mělo mnoho mostů a estakád. Výstavba by si vyžádala náklady ve výši 190 milionů tehdejších rublů.
Nakonec se však ukázalo, jak náročná stavba v oblasti s písčitým a velmi komplikovaným podložím bude, proto se výstavba nerealizovala. Situaci rovněž ztížila i říjnová revoluce a změna priorit země.
[editovat] Realizace
Kopat se začalo až v roce 1940 a stavělo se 15 let (ražbu tunelů však přerušila 2. světová válka a blokáda Leningradu). 15. listopadu 1955 byl otevřen první úsek, spojující všechna významná nádraží ve městě, dnes součást Kirovsko-Vyborgské linky (označená červeně).
V roce 1961 přibyla druhá linka, o šest let později třetí; tím se v centru města vytvořil přestupní trojúhelník. Roku 1985 byla otevřena ještě linka Pravoberežnaja. Pátá linka je v současné době ve stavbě, a její otevření se plánuje nejdříve roku 2008. Podle velkolepých plánů má existovat kolem roku 2030 již okolo osmi linek (v mnoha projektech se objevuje i linka okružní) a hlavní dopravní zátěž tak připadne metru.
[editovat] Vývoj stanic
Zatímco stanice budované v 50. letech se podobají soudobým z Moskvy, výstavba z let 60. a 70. je více strohá a spartánská, nakonec začaly převažovat stanice jednolodní. Petrohradskou specialitou jsou také stanice metra uzavřeného typu, které nemají přístupné boční lodě; jsou zavřené dveřmi, které se otevřou jen při příjezdu vlaku. Narozdíl od jiných měst bývalého SSSR, kde bylo rozšířeno v jednu dobu více typů stanic, v Petrohradu docházelo k pravidelnému střídání.
 Jedna z nejstarších stanic, Ploščaď Vosstanija |
 Stanice metra Sportivnaja |
 Jedna ze starých stanic sítě |
[editovat] Linky
| # | Název linky | Otevření | Délka | Počet stanic |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Kirovsko-Vyborgskaja (rusky Кировско-Выборгская) | 1955 | 30,9 km | 19 |
| 2 | Moskovsko-Petrogradskaja (rusky Московско-Петроградская) | 1961 | 29,5 km | 17 |
| 3 | Něvsko-Vasileostrovskaja (rusky Невско-Василеостровская) | 1967 | 24,3 km | 10 |
| 4 | Pravoberežnaja (rusky Правобережная) | 1985 | 24,8 km | 13 |
| 5 | Kupčinsko-Primorskaja (rusky Купчинско-Приморская) | 2008 | N/A | N/A |
| Celkem: | 109,5 km | 59 |
[editovat] Statistiky
Současný systém metra tvoří 4 linky s 59 stanicemi a celkovými 101,7 km tratí. Většina stanic je budovaná hluboko pod zemí. 15 je konstruováno jako jednolodní, 14 se sloupy, 13 s prostupy, 3 jsou mělce založené se sloupy a 3 stanice jsou povrchové. Pět dep vypravuje celkem 1403 vagónů nasazených na 188 vlacích, přepraví denně 3,43 milionu cestujících.
[editovat] Externí odkazy
 |
Související články obsahuje: |
- Oficiální stránky (rusky)
- Schéma sítě
- Informace o metru na stránkách města
- Informace na stránkách zaměřených na metro, Urbanrail.net (anglicky)
- Stránky obsahující mnoho schémat, projekty na desítky let dopředu i historické mapy
- Fanouškovské stránky
| Metro: | Jekatěrinburg • Kazaň • Moskva • Nižnij Novgorod • Novosibirsk • Petrohrad • Samara • Volgograd (podpovrchová tramvaj) |
|---|---|
| Monorail: | Moskva |
| Tramvajová doprava: | Ačinsk • Angarsk • Astrachaň • Barnaul • Čeljabinsk • Čerepovec • Čerjomuški • Dzeržinsk • Chabarovsk • Irkutsk • Ivanovo • Iževsk • Jaroslavl • Jekatěrinburg • Kaliningrad • Karpinsk • Kazaň • Kemerovo • Kolomna • Komsomolsk na Amure • Krasnoarmějsk • Krasnodar • Krasnojarsk • Krasnoturinsk • Kursk • Lipeck • Magnitogorsk • Moskva • Naberežnyje Čelny • Nižněkamsk • Nižnij Tagil • Nižnij Novgorod • Noginsk • Novočerkassk • Novokuzněck • Novosibirsk • Novotroick • Omsk • Orel • Orsk • Osinniki • Petrohrad • Perm • Pjatigorsk • Prokopjevsk • Rjazaň • Rostov na Donu • Salavat • Samara • Saratov • Simbirsk • Smolensk • Staryj Oskol • Šachty • Taganrog • Tomsk • Tula • Tver • Ufa • Ulan-Ude • Usolje-Sibirskoje • Usť-Ilimsk • Vladikavkaz • Vladivostok • Volčansk • Volžskij • Voroněž • Zlatousť |
| Trolejbusová doprava: | Abakan • Čeljabinsk • Ivanovo • Moskva • Petrohrad • Saransk ♦ přehled ostatních… |
