Němý film
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Výrazem němý film se označují filmy, které něměly žádnou synchronizovanou zvukovou stopu. Němé filmy byly velmi rozšířené až do 20. let 20. století, kdy se objevily filmy se zvukovou stopou a během několika let je vytlačily.
Při promítání němých filmů tvořila zvukový doprovod živá hudba (klavír nebo celý orchestr) nebo gramofon. Pokud bylo potřeba okomentovat nebo vyjasnit děj filmu, používaly se psané mezititulky.
Němé filmy neměly jednu standardní rychlost: natáčely se od rychlosti 16 snímků za sekundu do 23 snímků za sekundu a často se pouštěly (mj. kvůli riziku vzplanutí filmu) rychleji.
[editovat] Seznam slavných němých filmů
- Cesta na Měsíc (Le Voyage dans la Lune), 1902 - francouzský vědeckofantastický, režie Georges Meliés
- Velká železniční loupež, 1903 - americký western, režie Edwin S. Porter
- Upíři (Les Vampires), 1915 - francouzský thriller, režie Louis Feuillade
- Zrození národa (The Birth of a Nation), 1915 - americké historické drama, režie D. W. Griffith
- Bitva na Sommě, 1916 - britský dokument o první světové válce
- Intolerance, 1916 - americké historické drama, režie D. W. Griffith
- Vozka smrti (Körkarlen), 1921 - švédský horor, režie Victor Sjöström
- Tu ten kámen aneb Kterak láskou možno v mžiku vzplanout třeba k nebožtíku, 1923 - česká komedie s Vlastou Burianem, režie Karel Anton
- Mikaël (Körkarlen), 1924 - německé filmové drama, režie Carl Theodor Dreyer
- Metropolis, 1926 - německý vědeckofantastický, režie Fritz Lang
- Fena (La Chienne), 1931 - francouzský film, režie Jean Renoir
