Neštovice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Neštovice jsou virové onemocnění projevující se vyrážkou a strupy na kůži. Existují různé typy této choroby. Nejznámější formy jsou pravé neštovice, plané neštovice a hovězí dobytek napadající kravské neštovice.
Obsah |
[editovat] Pravé neštovice
- Podrobnější informace naleznete v článku pravé neštovicenaleznete v článcích [[{{{2}}}]] a [[{{{3}}}]]naleznete v článcích [[{{{4}}}]], [[{{{5}}}]] a [[{{{6}}}]]naleznete v článcích [[{{{7}}}]], [[{{{8}}}]], [[{{{9}}}]] a [[{{{10}}}]].
Pravé neštovice (Variola) jsou vysoce nakažlivým onemocněním s vysokou úmrtností (u některých kmenů se blíží 100%). Přeživší pacienti bývali často nadosmrti poznamenáni drobnými jizvami. Odhaduje se, že jen během 20. století tato choroba zahubila 300-500 milionů lidí. Ještě v roce 1967 onemocnělo 15 miliónů lidí a 2 milióny jich zemřely. O deset let později se tato nemoc stala zatím jedinou na světě, kterou se soustředěným úsilím a celosvětovým očkovacím programem podařilo zcela vymýtit. Poslední známý případ této nemoci pochází z roku 1977. Po ukončení tohoto eradikačního programu roku 1980, kdy WHO prohlásilo pravé neštovice za zcela vyhubené, bylo rozhodnuto zničit všechny laboratorní vzorky původce choroby, zůstat měly pouze ve dvou laboratořích - jedna v USA (jsou přechovávány v CDC v Atlantě) a jedna v SSSR. Podle svědectví Kanatjana Alibekova však SSSR ještě v 70. a 80. letech prováděl pokusy s cílem ještě zvýšit nebezpečnost tohoto viru a že vyrobil značné množství biologických zbraní založených na jeho bázi.
Neštovice se považují za jednu z nejdůležitějších příčin úspěchů bílých kolonizátorů v Americe. Právě fakt, že s sebou na Americký kontinent přitáhli svoje nemoci, zejména pravé neštovice, vedl k tomu, že panenská populace Indiánů byla v klíčových oblastech během několika desítek let zredukována o úděsných 90%. Evropané se rychle chopili příležitosti a v několika případech použili na podporu svého postupu neštovice jako biologické zbraně (oblíbenou metodou bylo Indiánům prodat či darovat infikované přikrývky). Vysoký úspěch této metody byl dán zejména tím, že se neštovice přenášejí výhradně mezi lidmi a před příchodem evropanů na Americký kontinent byla zde chorobou zcela neznámou. Původní americká populace proto byla proti ní mnohem citlivější, nežli populace z kontinentů, kde se variola vyskytovala již řadu generací.
Tato okolnost, že se Variola přenáší výhradně mezi lidmi, byla sice ve svých důsledcích pro zmíněné severoamerické indiány poměrně tragická, ale pro lidstvo velmi výhodná. Díky velmi účinnému očkování se totiž podařilo variolu jakožto zatím jedinou vážnou chorobu zcela eradikovat (vymýtit). Princip byl prostý: nemocné izolovat a veškeré jejich okolí proočkovat. Bylo to sice pracné a nákladné, ale účinné. Je to doposud jedinná choroba, u které se to podařilo. U ostatních chorob tomu krom pracnosti a vysokých nákladů brání právě fakt, že mají své přirozené rezervoáry mezi divoce žijícími živočichy.
V současnosti se již Variola považuje za vymýcenou a řadu let se již očkování neprovádí. (Podle dostupných údajů skončilo například v České republice kolem roku 1979 - v ostatních zemích to bude obdobné) Pokud by tedy byla tato choroba (nebo její uměle vytvořená mutace) použita jako biologická zbraň mělo by to fatální následky. Existují sice zásoby očkovacích látek (například v USA pro potřeby armády a dá se předpokládat, že podobně tomu bude v Rusku) ale jejich množství je omezené a případná výroba by jistě trvala delší dobu. Její dostupnost v ostatních zemích by byla spíše iluzorní. Existuje i riziko, že by se tento virus dal získat z hrobů zemřelých na tuto chorobu, kterých se po světě vyskytuje nepřeberně.
[editovat] Plané neštovice
Plané neštovice (Varicella) jsou vysoce nakažlivým onemocněním, které má pověst dětské nemoci, neboť většina lidí se nakazí již při svém dětství a prodělání choroby dotyčnému zajistí doživotní imunitu. Onemocní-li člověk dospělý, vede to obecně k těžšímu průběhu nemoci. Nemoc se šíří zejména vzdušnou cestou. Infekčním materiálem je kůže a je možné, že i respirační sekrety (neprokázáno).
[editovat] Příznaky a průběh choroby, léčení
Prvními příznaky (nemusí se ale dostavit, nebo mohou přijít až opožděně) jsou horečka, malátnost, bolesti hlavy. Po několika hodinách se objeví svědění kůže a její zarudnutí, které se rychle změní v charakteristické pupeny. Pupeny se postupně mění ve vodnaté svědivé puchýřky, na kterých během 4-6 hodin vznikají krusty. Vyrážka se vyskytuje jen na části těla (obvykle hlava, krk, záda a končetiny), nebo v těžších případech na prakticky celém těle, včetně víček, sliznice dutiny ústní a pohlavních orgánů… Akutní onemocnění trvá 4-8 dnů. Je nutno dávat pozor na možné sekundární infekce, které by mohly proniknout do oslabené kůže a které jsou zpravidla nebezpečnější, než nemoc sama, která se obecně považuje za hrozbu pouze pro novorozence a lidi starší 20 let (vyskytují se ale výjimky). Léčba spočívá v užívání různých mastí a pudrů na velmi svědivou kůži a v případných léčebných zákrocích proti sekundární infekci. Proti nemoci existuje účinná očkovací vakcína.
[editovat] Kravské neštovice
Kravské neštovice napadají hovězí dobytek. Jejich původce byl v roce 1796 použit anglickým lékařem Jennerem jako imunizační agens proti pravým neštovicím. Traduje se, že jej k tomu zjištění (které ale již dávno byla známo mezi prostým lidem) přiměla slova jakési mladé venkovanky, která na jeho podezření, že je infikována Variolou odvětila: „Ale já přeci nemůžu mít neštovice, vždyť jsem měla kravské“.
