Jordán
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Jordán | |||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
|||||||||||||||
Jordán (hebrejsky נהר הירדן, Nahar HaJarden, arabsky نهر أردن, Nahr al-Urdun) je řeka v jihozápadní Asii (Izrael, Jordánsko, Palestina), hlavní přítok Mrtvého moře. Jordán je dlouhý 320 km (vzdušnou čarou jen 170 km) a jeho povodí zaujímá 17 300 km².
Obsah |
[editovat] Průběh toku
Pramennou oblastí Jordánu jsou jihozápadní svahy pohoří Hermon na pomezí Libanonu, Izraele a Sýrie. Vlastní řeka vzniká soutokem tří zdrojnic, říček Dan (hebrejsky Nachal Dan), Hásbání (Nachal Senir) a Bánijás (Nachal Chermon) na bažinaté pláni Chule, pozůstatku někdejšího velkého jezera. odtud po celý zbytek svého toku míří přímo k jihu, sledujíc směr Velké příkopové propadliny (část Al-Ghaur). Vyjma údolí Chule má Jordán na horním toku poměrně prudký spád a četnými peřejemi klesá k rozlehlému Galilejskému jezeru, ležícímu 210 m pod úrovní světového oceánu. V tomto úseku představuje zároveň mezinárodně uznanou státní hranici – zatímco pravý břeh Jordánu je územím Státu Izrael, na levém břehu se rozkládají Golanské výšiny, část Sýrie okupovaná Izraelem od roku 1967. Poté, co opustí Galilejské jezero, přijímá Jordán zleva řeku Jarmúk, která odděluje Golanské výšiny od Jordánska a už volněji s přibývajícími meandry klesá dále k jihu, kde tvoří nejprve hranici mezi Izraelem a Jordánskem a posléze mezi palestinským Západním břehem (v současné době pod vojenskou kontrolou Izraele) a Jordánskem. Přibírá ještě další levý přítok, řeku Jabok (Zarká), a končí svou pouť v bezodtokém Mrtvém moři, 417 m pod úrovní světového oceánu.
[editovat] Vodní stav
Zdroj vody je podzemní a jezerní. Průměrný průtok v létě činí 50 m³/s.
[editovat] Hospodářský a politický význam
Jordán je zdaleka nejvýznamnějším zdrojem sladké vody pro oblast Izraele, Palestiny, Jordánska a přilehlé části Sýrie. V současnosti je pro zásobování pitnou vodou, zemědělské závlahy (většina izraelského zemědělství se opírá právě o vodu z Jordánu) či průmysl odebíráno 70 až 90 % průtoku řeky. To má jednak negativní důsledek v podobě setrvalého poklesu (řádově metr ročně) hladiny Mrtvého moře, neboť vypařování převládá nad přítokem, druhá činí z kontroly toku řeky otázku prvořadého politického významu. Jedním z hlavních bodů mírové smlouvy z roku 1994 mezi Izraelem a Jordánskem tak bylo právo Jordánska na vyšší podíl při odběru vody z Jordánu. Ze stejného důvodu Izrael prozatím odmítá navrátit Sýrii Golanské výšiny, které umožňují kontrolovat dvě ze tří zdrojnic řeky. V květnu 2005 uzavřely Jordánsko, Izrael a Palestina dohodu o výstavbě velkokapacitního převaděče vody z Rudého do Mrtvého moře, který by měl nahradit deficit přítoku Jordánu.
[editovat] Jordán v Bibli
Zmínky o řece Jordán se objevují na řadě míst Bible. Úrodnost údolí je zmiňována už v knize Genesis 13:10, kde je přirovnáváno k „zahradě Hospodinově“. Připomínkou četných brodů přes Jordán jsou například Genesis 32:11, 23-24, kde patriarcha Jákob se svou družinou překračuje Jordán a u brodu přes Jabok zápasí s Bohem, nebo Soudců 12:5-6, kde Jiftách pobíjí Efrajimce při jordánských brodech. V Jordánu byl též Janem Křtitelem pokřtěn Ježíš Nazaretský (např. Marek 1:9).
[editovat] Externí zdroje
Při vytváření tohoto článku bylo použito materiálů z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Иордан“.
