Oranžová revoluce

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Oranžová revoluce je označení událostí, které nastaly po druhém kole prezidentských voleb na Ukrajině v listopadu 2004.

Podrobný přehled událostí den po dni je v článku Oranžová revoluce - sled událostí.

Obsah

1 Souhrn
2 Spor o výsledky druhého kola voleb
3 Opakované druhé kolo
4 Podívejte se také na
5 Externí odkazy

[editovat] Souhrn

Ve volbách se utkali kandidát vládního tábora a ukrajinský premiér Viktor Janukovyč a kandidát opozičního bloku Naše Ukrajina (Наша Україна) Viktor Juščenko. Oranžová byla barva volebního seskupení Naše Ukrajina. Viktor Janukovyč měl podporu zejména ruskojazyčného východu a ruského prezidenta Vladimira Putina. Ve svém volebním štábu měl i ruské poradce. Prosazoval orientaci na Rusko. Viktor Juščenko, bývalý guvernér národní banky, byl prozápadní a pro větší nezávislost na Rusku.

Oranžová revoluce na náměstí Nezávislosti v Kyjevě

Už v prvním kole voleb konstatovala opozice i mezinárodní pozorovatelé mnoho případů machinací a podvodů, které měly zajistit Janukovyčovi vítězství, ale zjevně provládní Ústřední volební komise musela uznat, že do druhého kola postoupili Janukovyč a Juščenko. Oznámení výsledků prvního kola však stále odkládala a oznámila je teprve v poslední den desetidenní zákonné lhůty, aby Juščenko mohl zahájit volební kampaň před druhým kolem co možná nejpozději (kdežto premiér Janukovyč byl na televizních obrazovkách takřka neustále). Podle těchto oficiálních výsledků v prvním kole Juščenko vyhrál s 39,87 % hlasů, kdežto jeho protivník Viktor Janukovyč dostal 39,32 %.

[editovat] Spor o výsledky druhého kola voleb

Druhé kolo voleb proběhlo 21. listopadu 2004. Na jeho průběh dohlížela 563členná mezinárodní pozorovatelská mise (International Election Observation Mission - IEOM), kterou společně vytvořily Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, Parlamentní shromáždění OBSE, Parlamentní shromáždění Rady Evropy, Evropský parlament a Parlamentní shromáždění NATO.

Během voleb došlo k několika incidentům (u jedné volební místnosti byl zavražděn policista, jinde byla ukradena hlasovací urna) a volební štáby obou kandidátů se obviňovaly z nezákonné volební agitace během voleb.

Po skončení voleb hovořily výsledky dotazování voličů u východů z volebních místností (exit polls) pro Viktora Juščenka. Podle průzkumu provedeného několika ukrajinskými výzkumnými organizacemi vedl Juščenko nad Janukovyčem v poměru 53 % ku 44 % (odpovědělo 77 % z 30 tisíc dotazovaných voličů). Průzkum Střediska pro sociální monitoring dával Juščenkovi o něco menší náskok - 49,5 % ku 45,9 %. Volební štáb Janukovyče tyto údaje odmítal - podle jejich vlastních průzkumů prý Janukovyč vedl o 3 až 5 %.

Vítězové voleb podle oficiálních výsledků

Oficiální výsledky oznámila Ústřední volební komise až ve středu 24. listopadu. Vítězem prohlásila Viktora Janukovyče s 49,46 %, kdežto opoziční Viktor Juščenko získal pouze 46,61 %.

Hned po volbách obvinila opozice vládu z volebních podvodů. Její tvrzení podpořila i zpráva mezinárodní pozorovatelské mise. Stoupenci Juščenka začali protestovat ve Lvově a na celé západní Ukrajině i v hlavním městě Kyjevě. Oficiální výsledky voleb neuznaly mj. USA, Kanada a Evropská unie, naopak ruský prezident Putin gratuloval Janukovyčovi k vítězství ještě před oficiálním vyhlášení volebních výsledků.

Nejvyšší soud ve svém rozsudku z 3. prosince rozhodl, že z důvodu rozsáhlých volebních podvodů nelze zjistit, kdo ve druhém kole opravdu vyhrál a nařídil opakování druhého kola na 26. prosince 2004.

[editovat] Opakované druhé kolo

Opakované druhé kolo proběhlo, dle mezinárodních pozorovatelů, podle evropských standardů. Viktor Juščenko v něm získal asi 56 % hlasů. Viktor Janukovyč se odvolal k nejvyššímu soudu, s tím, že se tentokrát chovali nekorektně Juščenkovi přívrženci. Stížnost uznána nebyla a Juščenko se mohl připravovat na inauguraci.