Přírodní památka Baba (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Přírodní památka Baba, ev. č. 754, zahrnuje skály na levém břehu Vltavy. Území PP je na severu ohraničené ulicí V Podbabě, na jihu ulicí Paťanka a na západě sousedí s ochranným pásmem PP Dolní Šárka. Správa AOPK Praha.

Katastrální území: Dejvice - Praha 6.
Výměra: 7,3252 ha; včetně ochranného pásma 18,01 ha
Nadmořská výška: 180-260 m
rok vyhlášení: 1982

[editovat] Důvod vyhlášení

Předmětem ochrany jsou skalní útvary se zachovanými teplomilných společenstev rostlin typu skalních stepí. PP Baba představuje zároveň jedno z druhově nejbohatších stanovišť hmyzu v Praze.

[editovat] Geologie

Na území PP vystupují zejména břidlicové skalní útvary s průniky různých vyvřelin. Území bylo vybudováno erozní činností Vltavy.

[editovat] Flóra

Na území PP se vyskytuje rozmanitá mozaika rostlinných společenstev v závislosti na členitosti území od světlomilných skalních společenstev tařice skalní po lesní lemy.

Chráněné druhy rostlin: Na skalách se výskytují vzácné druhy jestřábníků (jestřábník bledý, chlupáček vrcholíkový, chlupáček hadincovitý), oman německý, tařice skalní, koniklec luční český, chrpa chlumní, modřenec tenkokvětý, trýzel škardolistý aj.

[editovat] Fauna

Lokalita PP je z entomologického hlediska jednou z nejlépe prozkoumaných oblastí Prahy s potvrzeným výskytem mimořádného množství druhů téměř všech skupin hmyzu. Z ptáků se zde vyskytuje ťuhýk obecný a různé druhy pěnic a v minulosti zde hnízdil i bělořit obecný a kavka obecná.

[editovat] Historie území

Území PP je již po sedm tisíciletí ovlivňováno člověkem, zejména vykácením lesů a jejich přeměnou na pastviny. Strmé a skalnaté svahy byly v minulosti využívány pro extenzívní pastvu koz, která bránila nadměrnému rozvoji keřových porostů. Po ukončení pastvy koz v polovině 20. století došlo k rozvoji zejména keřovitých porostů, které ohrožují chráněná světlomilná společenstva.

V 19. století byla během stavby železniční trati Praha-Podmokly na vrcholu skal postavena romantická zřícenina s gotickým oknem.

Počátek 20. století znamenal i počátek velkých zalesňovacích akcí v okolí Prahy a do krajiny byly zaváděny některé introdukované dřeviny, především trnovník akát, který se následně spontánně šíří dál. Expanzi trnovníku nezůstala ušetřena ani PP Baba.

Pro ochranu teplomilných skalních společenstev je třeba odstraňovat křoviny trnky a akátu a řízenou pastvou ovcí a koz tato společenstva podporovat.