Pestrý týden
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pestrý týden patřil k nejlepším ilustrovaným časopisům, které vycházely v období první a druhé československé republiky a během Protektorátu Čechy a Morava. Po celou dobu existence (2. listopadu 1926 až 28. dubna 1945) si udržoval vysoký standard psaného i obrazového zpravodajství. Díky němu se prosadili špičkoví fotoreportéři třicátých let jako Karel Hájek, Václav Jírů nebo Ladislav Sitenský. Týdeník Pestrý týden vydávaly a tiskly Grafické závody Václav Neubert a synové, které měly sídlo na pražském Smíchově. V průběhu necelých dvaceti let existence Pestrého týdne vyšlo 963 běžných čísel.
Obsah |
[editovat] Počátky
Redakční kruh v prvních letech tvořili: novinářka Milena Jesenská, grafik Vratislav Hugo Brunner, malíř, básník a zakládající člen Devětsilu Adolf Hoffmeister a vydavatel Karel Neubert. Tato skupina redaktorů usilovala o vytvoření intelektuálního magazínu. Koncem dvacátých let tuto redakci střídá skupina okolo Jaromíra Johna, která přinesla přeměnu Pestrého týdne z elitní revue na obrazový celorodinný týdeník pro střední vrstvy. Díky tomuto novému zaměření se Pestrý týden v krátké době stal periodikem tištěným ve statisícovém nákladu. Dokázal se natrvalo prosadit ve značné konkurenci prvorepublikových periodik (např. Pražský ilustrovaný zpravodaj, Letem světem-Rozkvět, Světozor, Ahoj, Star, Světový zdroj zábavy, Eva či List českých paní a dívek).
[editovat] Vrcholné období
Vrcholným obdobím Pestrého týdne byly ročníky 1938-1939. Tehdy se Pestrý týden kvalitativně postavil na úroveň světových obrazových týdeníků své doby. Ve vypjaté atmosféře, kdy dějiny převracely svět naruby, otiskoval tento časopis snímky naprosté špičky reportážních fotografů z českých zemí, a to v míře v konkurenčních listech nevídané.
[editovat] Protektorát
Od roku 1940 se Pestrý týden stává oficiálním listem Radosti ze života – odnože jediného společensko-politického hnutí v protektorátu – Národního souručenství. Protektorátní období je pro časopis časem pozvolného kvalitativního úpadku. Postupně se Pestrý týden rozchází s pojmem zpravodajský list a až na výjimku z Německa dodávaných - ideologicky překroucených - aktualit píše o tématech časově neurčitých.
[editovat] Zánik
Pestrý týden přestal vycházet těsně před vypuknutím pražského povstání v roce 1945. Během necelého měsíce zformovali bývalí redaktoři Pestrého týdne nový zpravodajský týdeník, který nazvali Svět v obrazech.
[editovat] Významní fotografové, kteří spolupracovali s Pestrým týdnem
- Pavel Altschul
- Erich Auerbach
- Jaroslav Balzar
- Emil Ladislav Berka
- Rudolf Brunner-Dvořák
- Karel Čapek
- Karel Drbohlav
- František Drtikol
- Josef Ehm
- Jaroslav Fabinger
- Emil Fafek
- Jaromír Funke
- Alexandr Hackenschmied
- Karel Hájek
- Miroslav Hák
- Josef Hanka
- Tibor Honty
- Václav Chochola
- František Illek
- Jiří Jeníček
- Václav Jírů
- Přemysl Koblic
- Fred Kramer
- Jan Langhans
- Karel Ludwig
- Jan Lukas
- Jindřich Marco
- Alexandr Paul
- Karel Plicka
- Jan Posselt
- Jaroslav Rössler
- Ladislav Sitenský
- Jan Václav Staněk
- Oldřich Straka
- Willi Ströminger
- Josef Sudek
- Bohumil Šťastný
- Zdeněk Tmej
- Jindřich Vaněk
- Eugen Wiškovský
[editovat] Vnější odkaz
[editovat] Zdroj
Vilgus, Petr: Pestrý týden, 2. listopadu 1926–28. dubna 1945 : Vznik, existence a zánik nejlepšího ilustrovaného týdeníku první a druhé Československé republiky a období Protektorátu Čechy a Morava, Praha-Opava 2001, ISBN 80-238-7874-3.