Smíchov
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Smíchov (část obce a katastrální území) |
|
|---|---|
 |
|
| základní data | |
| kód katastrálního území: | |
| kraj a obec: | hlavní město Praha |
| připojení k Praze: | 1922 |
| součást městského obvodu: | Praha 5 |
| součást městské části: | Praha 5 |
| správní obvod (pověřený úřad): | Praha 5 |
| počet územně technických jednotek: | 1 |
| základní sídelní jednotky: | |
| katastrální výměra: | 7,05 km² |
| obyvatel: | 36 165 (16. 10. 2006) |
| hustota zalidnění: | 5 130 obyv./ km² |
| zeměpisná šířka: | 50° 4' 31" s. š. |
| zeměpisná délka: | 14° 24' 20 v. d. |
| poštovní směrovací číslo: | |
Smíchov je historické město, pražská městská čtvrť a katastrální území na levém břehu Vltavy, náležející do městské části Praha 5.
Obsah |
[editovat] Historický přehled
O území dnešního Smíchova se kroniky zmiňují ještě před obdobím jeho vzniku. V Kronice zbraslavské se nachází popis korunovace Václava II. roku 1297, kdy se korunovační hostina konala právě zde. Ve druhé polovině 14. století bylo majiteli zdejšího území území několik církevním ústavů. Dvůr si zde koupil roku 1341 také Jan Lucemburský a založil u něj kartuziánský klášter s kostelem. Dvůr zde měl cisterciácký klášter v Plasích. Tehdy zde začínají vznikat vinice a chmelnice.
Vznik názvu Smíchov dnes již nelze spolehlivě doložit. Podle pověstí se na smíchovském břehu Vltavy smál Horymír, když si na Šemíkovi skokem z Vyšehradu a přeplaváním Vltavy zachránil život. Podle jiné pověsti roku 814 nařídil kníže Vojen, aby byl odbojný Ronovic dopraven přes Vltavu, kde se měl v lese sám oběsit. Tehdy prý měli zlí duchové tak velkou radost, že se silně smáli a tak se tomuto místu začalo říkat Smíchov. Podle další varianty zdejší pozemky koupil Jan Smíchovský, podle kterého se pak území nazývá. Za nejpravděpodobnější období vzniku názvu Smíchov se pak považuje doba panování Karla IV. Roku 1386 dochází k rozparcelování zdejších pozemků a vzniká osada, do níž přicházelo obyvatelstvo z různých míst a docházelo tak k jeho „smíchání“. Název Smíchov je poprvé doložen roku 1402.
Za husitské revoluce byl pak kartuziánský klášter vypálen, církevní majetek zabrán a vinice prodány pražským měšťanům. Rozhodnutím krále Vladislava Jagellonského byla pak roku 1497 část církevního majetku vrácena, nicméně většina pozemků zůstala v držení Starého Města. Šlechtická a měšťanská sídla se zde začala stavět teprve v 16. století. Starému Městu zdejší pozemky náležely do roku 1622, kdy Smíchov „za 700 korců ovsa“ získal Pavel Michna z Vacínova. Staré Město které mělo mělo dodávat oves císařské jízdě, ho však nemohlo tolik sehnat a tak si ho vypůjčilo od generálního správce vojenské spíže a píce Michny z Vacínova (jenž ho vzal z císařských zásob) a za předražené obilí (za dvojnásobnou cenu než byla běžná) dali do zástavy ves Smíchov. Když pak chtěli dluh vrátit, odmítl a úřední jednání se vlekla, vrácena byla jen malá část.
Za třicetileté války byl pak Smíchov silně zpustošen, takže v polovině 17. století zde stál jediný dům. Zdejší zadlužené zdejší statky koupili roku 1684 Schwarzenberkové. Díky výhodné poloze nedaleko Prahy zde začala šlechta zakládat letohrádky a viničních usedlosti. V polovině 18. století zde začínají vznikat různé manufaktury a roku 1816 zde vzniká Porgesova kartounka. Postupně přibývají chemické továrny, přádelna, továrna na mlýnské stroje, cukrovar a řada dalších podniků. Rolu 1852 sem své podniky přemisťuje Ringhoffer a později tak zde vzniká ve svém průmyslovém odvětví největší podnik Rakouska-Uherska. Svůj průmyslový ráz si pak Smíchov zachoval téměř až do konce 19. století, kdy se jeho tvář začala měnit na obchodní.
Teprve 22. února 1903 byl pak Smíchov císařským rozhodnutím povýšen na město. 21. ledna 1904 byl pak Smíchovu udělen městský znak, který byl prakticky totožný se znakem, který do té doby už od roku 1849 Smíchov používal bez jakéhokoliv zeměpanského či ministerského schválení. Na základě zákona o Velké Praze byl pak Smíchov roku 1922 připojen k Velké Praze jako součást jejího nového městského obvodu Praha XVI.
[editovat] Pamětihodnosti
Na Smíchově se nacházejí následující pamětihodnosti:
- Vila manželů Duškových Bertramka, kde na konci 18. století pobýval Wolfgang Amadeus Mozart
- park Sacré Coeur
- kostelík sv. Michala převezený z Podkarpatské Rusi
- Malostranský hřbitov
- Smíchovská synagoga
Na Smíchově sídlí tyto spolky:
- Klub deskových her Paluba
- Děti sídlištní recese
[editovat] Charakteristika
Smíchov byl dlouhá léta převážně dělnickou čtvrtí. Sídlily a sídlí tam velmi významné podniky, zejména pivovar Staropramen a ČKD Tatra (v devadesátých letech byla výroba přemístěna do Zličína).
[editovat] Doprava
Již před připojením Smíchova k Praze vzniklo na Smíchově jedno z hlavních pražských nádraží, dnes nádraží Praha-Smíchov. Lávka přes nádraží spojuje části Smíchova rozdělené nádražím.
Hlavní vliv na dopravu na Smíchově mají 2 stanice metra - Smíchovské nádraží a Anděl, na trase B. Důležité jsou také tramvajové tratě Újezd–Anděl–Hlubočepy–Barrandov a Palackého náměstí–Anděl–Kotlářka–Sídliště Řepy. Stanice Smíchovské nádraží a Lihovar jsou centrální stanice autobusové dopravy pro skoro celý jihovýchod a zejména jihozápad Prahy.
Nedaleko od Anděla ústí také dva na sebe navazující tunely Městského okruhu – Strahovský tunel a tunel Mrázovka.
