Pleonasmus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pleonasmus (řecky: πλεονασμóς, pleonasmos, nadbytek) je stylistický útvar, který vzniká použitím nadbytečného množství slov pro vyjádření dané myšlenky.
Obsah |
[editovat] Sémantický pleonasmus
Nadbytečné nahromadění významově blízkých výrazů se nazývá sémantický pleonasmus. Obecně se považuje za stylistický nedostatek, lze ho však používat i cíleně, např. jako básnický prostředek.
Pleonasmus tedy několikanásobně říká totéž:
- hospitalizovat v nemocnici,
- velká verzálka,
- jedinečný unikát,
- zahraniční cizina,
- vystavený exponát,
- zasklená vitrína,
- hlavní protagonista,
- premiér vlády,
- hovězí biftek.
Jako pleonasmus lze také hodnotit používání výrazů jako „CD disk“, „LED dioda“, „LCD displej“ apod. Podobné výrazy s (hlavně cizojazyčnými) zkratkami však bývají tolerovány, jednak kvůli lepšímu skloňování, ale také kvůli snazšímu pochopení pro čtenáře neznalého významu zkratky. U zkratek s běžně známým významem je však vhodnější se takovým tvarům vyhnout („organizace OSN“).
V češtině je celkem rozšířený obrat „nejoptimálnější by bylo…, jako nejoptimálnější se ukázalo…“ Přitom slovo optimální již samo o sobě znamená „nejlepší“ (viz stupňování latinských přídavných jmen), z čehož plyne, že onen počeštěný tvar „nejoptimálnější“ je lingvistický nesmysl.
[editovat] Syntaktický pleonasmus
Kromě výše popisovaného sémantického pleonasmu se lze setkat i se syntaktickým pleonasmem, kdy je ve větě použité slovo, které gramatika nevyžaduje nutně.
Příkladem je v angličtině připojování vedlejší věty pomocí že:
- I know you are coming.
- I know that you are coming.
Nebo ve španělštině vkládání zájmena pro vyjádření podmětu:
- Yo te amo.
- Te amo.
[editovat] Pleonasmy v literatuře
- Po modrém blankytu bělavé páry hynou – Karel Hynek Mácha, Máj
[editovat] Podívejte se také na
Portál Literatura |