Počítačový virus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jako virus se v oblasti počítačové bezpečnosti označuje program, který se dokáže sám šířit bez vědomí uživatele. Pro množení se vkládá do jiných spustitelných souborů či dokumentů. Takový program se tedy chová obdobně jako biologický virus, který se šíří vkládáním svého kódu do živých buněk. V souladu s touto analogií se někdy procesu šíření viru říká nakažení či infekce a napadenému souboru hostitel. Viry jsou jen jedním z druhů tzv. malware, zákeřného software. V obecném smyslu se jako viry (nesprávně) označují i např. červi a jiné druhy malware.
Zatímco některé viry mohou být cíleně ničivé (např. mazat soubory na disku), mnoho jiných virů je relativně neškodných popřípadě pouze obtěžujících. U některých virů se ničivý kód spouští až se zpožděním (např. v určité datum či po nakažení určitého počtu jiných hostitelů), což se někdy označuje jako (logická) bomba. Nejdůležitějším negativním důsledkem šíření virů je však samotný fakt jejich reprodukce, která zatěžuje počítačové systémy a plýtvá jejich zdroji.
Dnes (2005) jsou klasické počítačové viry na jistém ústupu oproti červům, které se šíří prostřednictvím počítačových sítí, hlavně Internetu. Některé antivirové programy se proto snaží chránit počítač i před jinými, nevirovými hrozbami.
Obsah |
[editovat] Definice
Virus je typ programu, který se dokáže sám šířit tím, že vytváří (někdy upravené) kopie sebe sama. Hlavním kritériem pro posouzení programu jako viru je fakt, že k šíření využívá jiné soubory – hostitele. Virus se mezi dvěma počítači může přenést jedině tím, že někdo přenese celého hostitele, např. nějaký uživatel (obvykle neúmyslně) přenese soubor na disketě či CD-ROM nebo ho pošle prostřednictvím počítačové sítě.
Jako viry jsou někdy nesprávně označovány jiné druhy nebezpečných programů, hlavně červi. Rozdíl mezi červy a virem spočívá v tom, že červ je schopen se šířit sám, bez závislosti na přenosu hostitele. V dnešní době bouřlivého rozvoje Internetu se červi mohou šířit velice rychle. Ale i pro klasické viry je snadnost šíření souborů prostřednictvím Internetu výhodou, takže se rozdíly mezi viry a červy do jisté míry ztrácí.
[editovat] Druhy virů
Viry je možno dělit podle různých hledisek:
[editovat] Podle hostitele
Podle toho, prostřednictvím jakých hostitelů se virus šíří, je možné je dělit na několik druhů. Základními typy hostitelů jsou:
- Spustitelné soubory – COM a EXE programy v prostředí DOSu, EXE soubory v Microsoft Windows, ELF soubory v UNIXu atd.
- Boot sektory disket a diskových oddílů.
- Master boot sektor (MBR) pevného disku.
- Dávkové soubory a skripty – BAT v DOSu, shellovské skripty na UNIXech.
- Dokumenty, které mohou obsahovat makra – např. dokumenty programů Microsoft Office.
- Specializované skripty některých konkrétních aplikací.
[editovat] Podle způsobu činnosti
Podle různých aspektů způsobu činnosti se některé viry označují specializovanými termíny:
[editovat] Rezidentní/nerezidentní viry
Vir se může šířit dvěma základními způsoby: buď se ve chvíli spuštění hostitele (tzn. ve chvíli, kdy se při spouštění hostitele spustí kód viru) rozšíří do nalezených nenakažených souborů, nebo se pouze uloží do operační paměti počítače, ve které zůstane až do doby vypnutí počítače, a mezitím infikuje soubory (nebo např. diskety), se kterými uživatel pracuje.
První typ se označuje jako nerezidentní vir, druhý jako rezidentní vir.
[editovat] Stealth viry
Stealth viry se snaží zamaskovat svou přítomnost v souboru tím, že se zachytí na přerušení, kudy prochází veškeré požadavky na čtení dat ze souboru (tedy i požadavky antiviru). Vir si pak kontroluje, zda se požadavek týká i infikovaného souboru, v tomto případě pak vrátí aplikaci data původního neinfikovaného souboru. Poměrně rychle se ale na tento způsob maskování objevila obrana - antivirus si buď kontroluje, zda není adresa přerušení přepsána, případně na čtení používá přímo služby diskového řadiče. Tato technika krytí se převážně týkala operačního systému MS-DOS.
[editovat] Historie
[editovat] Použití termínu virus
[editovat] Důvody vzniku virů
Je několik důvodů vzniku virů.
- vytváří je programátoři velkých softwarových firem, kteří byli propuštěni ze zaměstnání; a ti se svým zaměstnavatelům pomstí vytvořením nějakého viru a jeho vpuštěním do jejich lokalní (firemní) sítě aby zničili nebo poškodili firmu.
- vytváří je mladí programátoři kteří si chtějí vyzkoušet své schopnosti, ale neuvědomijí si celkový dopad svojí činnosti.
- (málo pravděpodobná verze) viry vytváří programátoři softwarových firem které vytvářejí antivirové programy za účelem zvýšení prodeje svých výrobků.
- Viry jsou jednou z cest, jak ovládnout a řídit větší množství počítačů a využívat je např. k rozesílání spamu.
[editovat] Protivirová ochrana
[editovat] Antivirové programy
- ClamAV – antivirový program šířený pod licencí GNU GPL
- AVG - antivirový systém od české firmy Grisoft. AVG prochází různými nezávislými testy, pravidelnými certifikacemi a obdržel řadu významných ocenění.
- Norton AntiVirus - produkt firmy Symantec. Tento antivirový systém používá v současnosti česká státní správa.
- NOD32 – slovenský komerční antivirový program, který byl magazínem Virus Bulletin již mnohokrát oceněn jako nejlepší antivir
- avast! – český antivirový program od firmy ALWIL Software. Pro domácí nekomerční použití freeware. Po nainstalování běží 60denní zkušební doba, po které je nutno program zaregistrovat nebo zakoupit. Program pravidelně získává ocenění VB 100% magazínu. Je však i držitelem ocenění SC Magazine, jako jediný zvítězil v obou částech soutěže (soutěž SC awards se dělí na evropskou a americkou část).
[editovat] Externí odkazy
- viry.cz – Igyho stránka o virech
- Antivirové Centrum – Problematika virů, články, aktuality, software
- virovyradar.cz – Aktuální situace virů šířících se e-mailem
- wildlist.org – Seznam aktuálně hrozících virů a červů (anglicky)
- Computer Associates Virus Information Center (anglicky)
- McAfee Virus Information Library (anglicky)
