Pohanství
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
 |
Portál Náboženství |
Pohanství, Paganismus, původem z latinského přídavného jména paganus, což znamená „venkovský“, je výraz používaný dnes především v křesťanské kultuře v podstatě pro veškerá polyteistická náboženství vyznávaná v oblasti Evropy. Jedná se o náboženství a kulty, které uznávali především staří Germáni, Slované, Keltové a jiné evropské národy.
Slovo „pohan“ se používá buď obecně ve významu jinověrec, nebo nekřesťan, v některých případech i přeneseně jako urážka vztahující se k domnělému „barbarskému a nemorálnímu jednání“ pohanů. Toto užití pramení zřejmě z původní náboženské nesnášenlivosti křesťanů a vyznavačů starých náboženství.
V moderní době v souvislosti s oslabením vlivu křesťanství pohanství v euroamerické civilizaci (a konkrétně zejména v Evropě) získává na popularitě. Projevem tohoto trendu je např. vzrůstající počet lidí hlásících se ke kultu Wicca, ke germánskému náboženství Ásatrú nebo k slovanskému náboženství Rodnověří.
Obsah |
[editovat] Novopohanství
Novopohanství se od Pohanství prakticky liší jen v čase. Pohanstvím je myšleno zaniklé náboženství a neopohanstvím jeho obnovená varianta. Některé zdroje však uvádí, že pohanství se dochovalo v přímé linii a tudíž nelze mluvit o znovuobjevení. Většinou se využívá označení pohanství, protože novopohanství je nepřirozená složenina.
[editovat] Další větve pohanství
[editovat] Další blízká náboženství
[editovat] Organizace
[editovat] Literatura
Literatury konkrétně o pohanství je poskrovnu. Většinou se o pohanství dočtete v užeji specializované literatuře. Viz Další větve pohanství
