Pyreneje

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek z oblasti geografie nebo místopisu potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci k vylepšení lze hledat v radách na stránce Vzhled a styl, případně na diskusní stránce článku.

Satelitní snímek Pyrenejí

Pyreneje (španělsky: Pirineos; francouzsky: Pyrénnées) jsou evropské pohoří, oddělující od zbytku Evropy Pyrenejský poloostrov. Pyreneje tvoří přirozenou hranici mezi Španělskem a Francií. V jednom z horských údolí se nalézá rovněž stát Andorra. Jedná se o třetihorní pásemné pohoří se Sněžná čárasněžnou čárou ve výšce 2500 - 2900 m n. m. Vzniklo alpínsko-himalájským vrásněním s nejvýraznějším zdvihem před 38 milióny let na přelomu eocénu a oligocénu. Tento horský val se táhne v délce zhruba 435 kilometrů a na jeho území se nacházejí tři národní parky: od západu NP Pyrénées ve Francii, NP Ordesa y Monte Perdido ve Španělsku (částečně navazuje na francouzský národní park) a NP Aigües Tortes y Sant Maurici ve Španělsku.

Ve střední části dosahují Pyreneje šířky až 140 kilometrů. Hory nemají souvislý a zřetelný hlavní hřeben, jedná se spíše o větší množství horských masivů, které jsou často příčně orientovány proti směru Pyrenejí. Údolí jsou úzká, takže se v nich nevyskytují větší městská sídla. Výrazným je Pyrenejský zlom, který se táhne po severní straně pohoří a odděluje od hor několik menších masivů.

Geologické složení je velmi různorodé - v centrálních částech vystupuje hercynské (prvohorní) krystalinikum a v něm tři vzájemně odlišené jednotky. Spodní jednotka klasické usazeniny je vystřídána břidlicemi, vápenci a vápnitámi pískovci. Zvláštní jednotkou jsou kyselé ruly a granodiority. K tomuto jádru se přimykají mocné vrstvy usazenin, pocházející z relativně mladších podmořských pánví. Vápencové vrstvy jsou silně zkrasovatělé a stávají se ideálním terénem pro horolezce, speleology a turisty.

Reliéf Pyrenejí modelovaly dál řeky a ledovce. Dnes je známo necelých sto ledovců, část z nich jsou však ledovce sporné a jedná se spíše o sněhová pole. Známý je ledovec Aneto ve stejnojmenném masivu, který je kilometr dlouhý a 1600 metrů široký. Mocnost však nepřesahuje 50 metrů. V masivu nejvyšší pyrenejské hory se nachází ještě další ledovce - přímo pod Pico de Aneto je to Barrancos a Coronas na jižní straně, vzdálenější je zmíněný ledovec Aneto, dále pak Tempestades, Maladeta, Salenca a další. V dobách ledových však Pyreneje svíraly mocnější ledovce a vytvořily mnoho údolí ve tvaru písmene U - tzv. „trogů“. Tato údolí jsou zakončena monumentálními kary, které dosahují fascinujících výšek. Známé jsou například severopyrenejské Cirque de Gavarnie, Cirque de Gourette a Cirque de Troumouse, která dosahují šířky až 3 kilometry. Některé ledovce na severu sestupovaly až do nadmořské výšky pouhých 500 metrů, na jihu pak do 1000 metrů.