Racionalismus
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Racionalismus je filozofický směr, který zastává stanovisko, že pravdivé poznání je možné jen rozumem a analýzou.
Obsah |
[editovat] Poznání
Racionalisté věří, že existují apriorní či vrozené ideje, které nelze odvodit ze smyslové zkušenosti. Tyto ideje však mohou být zkušeností ospravedlněny. Jsou odvozeny určitým způsobem ze struktury lidského myšlení, anebo existují nezávisle na něm. Pokud existují nezávisle na myšlení, může je lidský rozum pochopit v okamžiku, kdy dosáhne určité úrovně vyspělosti.
Základem racionalismu je Cartesiův výrok „Myslím, tedy jsem.“ Skeptik je tímto výrokem vybídnut k zamyšlení, zda už pouhý fakt jeho pochybování neimplikuje, že existuje ten, kdo pochybuje. Podobný systém vytvořil též Baruch Spinoza, podle něhož ovšem existuje jediná podstata, totiž bůh. Naopak Gottfried Leibniz vyvinul systém, v němž existuje nekonečný počet podstat, tzv. monád.
[editovat] Představitelé racionalismu
- Anaxagoras
- René Descartes
- Benjamin Franklin
- Sigmund Freud
- Robert G. Ingersoll
- Gottfried Wilhelm Leibniz
- Nicolas Malebranche
- Thomas Paine
- Karl Popper
- Bertrand Russell
- Baruch Spinoza
- Voltaire
[editovat] Viz též
- Hlavní článek Gnozeologie.
[editovat] Literatura
- ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. Praha: SPN, 1990: ISBN 80-04-25414-4.
