Románské malířství
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Románské malířství je součástí románského slohu, který vzniká v několika oddělených centrech bývalého římského impéria. Inspiruje se v antice, karolínské a otónské renesanci. V malířství se uplatňují nástěnné malby. Zde je typický motiv Krista v mandorle. Dále vytváří okna zdobená vitrážemi – (katedrály v Chartres a Poitiers - Francie). V Itálii se též rozvíjí malba desková (Giunta Pisano). V knižní malbě se používá hodně kvašových barev a zlata – materiálem knih je převážně pergamen z oslí kůže.
[editovat] Románské malířství ve Francii
Za nejzajímavější se považují biblické motivy nástěnných maleb v kostele St. Savin-sur-Gartempe.
[editovat] Románské malířství v Čechách
S dochovanýmy románskými malbami se můžeme setkat u nás pouze v kostelích. Stejně jako pro celý románský sloh jsou typické biblické motivy ze Starého i Nového zákona a Ježíš v mandorle, tak je to mu i v Českých zemích. Bohatá je i výzdoba knih. Např. v bohatě zdobeném Kodexu vyšehradském z roku 1085 můžeme obdivovat malby zachycující korunovaci Vratislava I. či výjevy ze Starého a Nového zákona. Z dalších knižních maleb vynikají ty v: opisu Gumpoldovi legendy o sv. Václavu, opisu Augustinova spisu De civitate Dei, Codexu Gigas či Antifonář sedlecký z poloviny 13. století.
[editovat] Příklady
- Malby v rotundě sv. Kateřiny ve Znojmě – pocházejí ze 30. let 12. století a zachycují tzv. „Přemyslovský cyklus“. Je zde význačný rukopis salcburské školy.
- Peklo a ráj na triumfálním oblouku v kostele sv. Petra a Pavla v Albrechticích nad Vltavou.
- Jezdec v kostele sv. Klimenta ve Staré Boleslavi.
