Rotunda svaté Kateřiny
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rotunda svaté Kateřiny stojící v areálu přemyslovského hradu ve Znojmě je jednou z mnoha rotund postavených v raném středověku na území Moravy a Čech, od ostatních se liší zachovanými nástěnnými malbami z roku 1134. Tyto malby jsou výjimečné v celém románském umění Evropy svým zaměřením na ideologii státu.
Obsah |
[editovat] Původ stavby a maleb
[editovat] Rotunda
Rotunda Panny Marie byla spolu se znojemským hradem, strážícím jižní hranici Moravy, jako jeho hradní kostel postavena s největší pravděpodobností Břetislavem I., buď během jeho moravské nebo pozdější české vlády, nejdříve roku 1019, kdy byla Přemyslovci Morava dobyta. První nepřímá zpráva o existenci rotundy je pro rok 1100 (kronikář Kosmas). Původní stavba měla plochý strop, teprve Konrád II. Znojemský ji při přestavbě roku 1134 nechal přistavět. Toho roku bylo také zasvěcení doplněno o zasvěcení svaté Kateřině. Rotunda má hlavní loď a jednu boční apsidu.
[editovat] Malby
Český vévoda Soběslav I. nezískal trůn roku 1125 právem (podle stařešinského zákona Břetislava I.), proto se snažil si vládu pojistit a během prvních let vlády nechal zatknout a uvěznit všechny ostatní Přemyslovce, aby se žádný z nich nemohl hlásit o trůn. Pražský trůn se rovněž snažil zajistit svým synům navzdory stařešinskému řádu. Soběslav také vládl bez ohledu na mínění velmožů, kteří proti němu roku 1130 připravili spiknutí s úmyslem ho zabít. Povstání sice bylo odhaleno a jeho strůjci potrestáni, ale Soběslav byl nucen změnit způsob vládnutí. Smířil se s ostatními Přemyslovci, moravským vrátil jejich úděly. Sblížil se více s Konrádem II. Znojemským, neboť ten měl podle stařešinského zákona po Soběslavovi nastoupit na trůn, a uzavřel s ním dohodu, podle níž dostal Konrád příslib nástupnictví po Soběslavovi výměnou za opatrovnictví Soběslavových synů, kterým měl po sobě zajistit trůn. Tato dohoda byla uzavřena pravděpodobně při příležitosti svatby Konráda a Marie Srbské (dcery srbského vládce Uroše I.) na znojemském hradě roku 1134. Následná výmalba rotundy postavami přemyslovských panovníků a pověstí o vzniku dynastie (a státu) měla symbolizovat Konrádův nárok na pražský trůn.
[editovat] Popis maleb
Malby zaplňují celou plochu vnitřních stěn rotundy v apsidě i hlavní lodi od podlahy až do kupole a jsou uspořádány v několika souběžných pásech.
V apsidě je ve spodním pásu malovaná textilní drapérie, nad ní pás s postavami dvanácti apoštolů pod arkádami, nad druhým pásem je kupole s obrazem žehnajícího Krista na trůnu a symboly čtyř evangelistů.
V hlavní lodi je nejspodnější pás tvořen malovanou drapérií jako v apsidě, nad ní je pás zachycující scény z mládí Ježíše Krista (zvěstování Panny Marie, navštívení Panny Marie, sen svatého Josefa, narození Krista, zvěstování pastýřům, klanění tří králů, vraždění neviňátek, útěk do Egypta). Nad tímto pásem je pás zobrazující povolání Přemysla Oráče k vládě, pak osm postav s panovnickými symboly a s pláštěm a nakonec vedle vstupu do apsidy postavy dvou donátorů (Konráda Znojemského a jeho ženy Marie Srbské). Pás nad ním obsahuje dalších deset panovnických postav v pláštích (jde spolu s postavami v předchozím pásu o české vládnoucí Přemyslovce) a devět panovnických postav bez pláště (Přemyslovci vládnoucí na Moravě). V kupoli je holubice jako symbol Ducha svatého, pod ní čtyři evangelisté u psacích pultů střídavě se čtyřmi cherubíny.
[editovat] Nevědecké teorie
Na konci 90. let rozvířil veřejné mínění znojemský historik Jaroslav Zástěra „teorií“, podle níž byla rotunda postavena již ve velkomoravské době za krále Rostislava jako arcibiskupský chrám. Jeho výzdobu údajně řídil sám Metoděj a nechal zde vyobrazit moravské panovníky. V roce 1134 pak byli domalováni čeští panovníci. Podle Zástěry z maleb vyplývá, že nejstarší známý Přemyslovec Bořivoj byl ve skutečnosti syn Rostislava a byl jím dosazen jako místodržící do Čech. Přemyslovci tak měli být potomky Sámovců. Rovněž scéna povolání Přemysla k vládě je podle Zástěry něčím jiným, totiž zobrazením Sáma zakládajícího město.
Zástěrovy mylné hypotézy, vyvrácené vědci několika oborů (zejména dějin, dějin umění, archeologie), vznikly chybami v logickém uvažování, nepodloženými argumenty a dokonce i překrucováním výroků jiných historiků. Přes jejich zjevnou nesprávnost se po Zástěrově smrti jejich dalšího rozvíjení chopil jím založený Klub přátel znojemské rotundy (byť některé Zástěrovy názory opustil).
[editovat] Reference
Barbara Krzemieńska, Anežka Merhautová, Dušan Třeštík: Moravští Přemyslovci ve znojemské rotundě. Set out, Praha 2000.
[editovat] Externí odkazy
- Klub přátel znojemské rotundy (přes detailní popisy chybných teorií a urážení odpůrců přináší přinejmenším četná vyobrazení výmalby a jejich popis).
