Románský sloh
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Románský sloh je umělecký sloh, který se ve středověku ve 11.- 13. století rozšířil ve stavitelství a výtvarném umění v zemích západní, jižní a střední Evropy. Na východě Evropy se v té době prosadil byzantský styl.
Název toho uměleckého slohu je odvozen od slova Řím = Roma (je inspirován stavbami římského impéria). Vzniká v Itálii a odtud se šíří do Eropy. Je klasickým příkladem kontemplativního přístupu k víře v první polovině středověku. Šiřitelem a nositelem slohu je církev.
[editovat] Architektura
Hlavní článek: Románská architektura
Stavební materiál - Kámen, Cihly Zdivo - Kvádříkové, Lomové, Klasové Vnější stěny bez omítky
Charakteristické znaky
- Těžká klenba (valená - půlkruh, někdy i křížová)
- Silné, hrubě opracované zdivo
- Podpěry - silné, hmotné pilíře a sloupy
- Malé okenní i dveřní otvory (sdružená okna)
- Hmotnost, malá členitost a vznosnost
Církevní stavby: kostely a kláštery
typ centrálního kostela
- půdorys kruhu (Rotunda) nebo čtverce
- jedna loď
typ podélného kostela
- půdorys kříže (Bazilika)
- více lodí
- např. Bazilika sv. Jiří
kláštery
- samostatná hospodářská jednotka
- řídí se určitým řádem - regulí čili řeholí
- zakládány panovníkem nebo šlechtou
- střediska vzdělanosti
Světské stavby hrady - sídla panovníka a šlechty hradiště feudální dvorce
[editovat] Malířství
Hlavní článek: Románské malířství
Předchůdce: | 11. století-13. století | Nástupce: |
antika a raněkřesťanský sloh | Románský sloh | gotika |