Ropné břidlice
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ropné břidlice je souhrnné označení usazených hornin, které obsahují organický materiál, nazývaný kerogen. Jeho podíl se pohybuje mezi 10% a 30%. Kerogen může být přeměněn na ropu pyrolýzou, během níž je ropná břidlice zahřívána na 450 - 500 °C bez přístupu kyslíku. Odhaduje se, že světová ložiska ropných břidlic by vydala na 1 662 miliard barelů ropy, což je množství porovnatelné se zásobami klasické ropy. Ropné břidlice mohou být také přímo spalovány jako málo výhřevné palivo.
Estonsko, Rusko, Brazílie a Čína v současnosti ropné břidlice těží, ale jejich produkce klesá z ekonomických a ekologických důvodů.
Obsah |
[editovat] Vznik
Ropné břidlice vznikly v dávné minulosti ukládáním zbytků rostlin a živočichů a dalších sedimentů na dna jezer a moří. Postupně se vlivem tepla a tlaku přeměnily do dnešní podoby. Teplo a tlak ovšem nebyly tak vysoké jako v podobném procesu, při němž pravděpodobně vznikla ropa.
[editovat] Těžba
Ropné břidlice se těží v povrchových dolech, jsou také experimentálně vyvíjeny metody, jak zahříváním oddělit kerogen přímo v nalezišti.
[editovat] Naleziště
Největší množství, asi 75 % se nachází v USA v povodí Green River, na území států Wyoming, Utah a Colorado.
[editovat] Využití
Nejekonomičtější využití je prozatím přímé spalování. Jediná existující elektrárna používající jako palivo ropné břidlice se nachází v Estonsku.
Obsah síry může být až 10%, výhřevnost je mezi 4 a 8 MJ/kg.
Energetický zisk u všech dosavadních metod přeměny na ropu je téměř nulový. Navíc vznikají jedovaté, těžko odstranitelné odpady. Proto lze vycházet z toho, že ropné břidlice zatím nejsou reálnou náhradou ropy.
