Rostov na Donu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Rostov na Donu (rusky: Росто́в-на-Дону) je město na jihu evropské části Ruské federaci na řece Don u hranice s Ukrajinou, 46 km daleko od pobřeží Azovského moře. Má 1 012 000 obyvatel a je správním střediskem Rostovské oblasti a celého Jižního federálního okruhu.
[editovat] Historie
Město bylo založeno v roce 1749 a nedlouho po jeho založení zde vznikla i pevnost. Pojmenováno bylo po biskupovi svatém Dimitriji Rostovskému, pocházejícím z Rostova v Jaroslavské oblasti. Díky vhodné poloze nedaleko moře se malé město kolem své pevnosti postupně rozšiřovalo. Název Rostov na Donu ve své dnešní podobě je z roku 1796, kdy tehdejší městečko získalo práva skutečného města. Díky velkému dopravnímu ruchu na řece Donu se rozrůstalo tak rychle, že už roku 1928 sem byly přestěhovány úřady regionální správy z Novočerkassku. V rámci boje komunistů proti náboženství, po ruské občanské válce a ustanovení rudé vlády tu byly zbořeny dvě kdysi dominantní katedrály - Katedrála sv. Alexandra Něvského a Katedrála sv. Jiří v Nachičevanu. V letech 1941 a 1942 město obsadila německá armáda. Přestože na začátku 90. let minulého století po pádu SSSR tu byla bída a kriminalita, situace se dnes lepší. Vznikají nové podniky a jiné se sem usazují z okolních oblastí.
