Rotunda svatého Víta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rotunda svatého Víta se nacházela na Pražském hradě v místě současné Katedrály svatého Víta. Založena měla být už knížetem Václavem a dokončena ve třetím desetiletí desátého století. Tato rotunda však zanikla už v druhé polovině jedenáctého století při výstavbě tzv. Spytihněvovy baziliky.

Přesto má rotunda svatého Víta veliký význam. Nejen proto, že zde byla uložena relikvie rámě v Sasku uctívaného svatého Víta (kníže Václav ji dostal darem od Jindřicha Ptáčníka), ale také proto, že zde byl později pochován svatý Václav a byly zde Břetislavem I. roku 938 uloženy z Hnězdna přenesené i ostatky svatého Vojtěcha. Rotunda zprvu fungovala jako knížecí dvorský kostel. Po zřízení pražského biskupství roku 973 se stala biskupským kostelem. Vedle malého kostelíka Panny Marie a baziliky svatého Jiří byla rotunda ve své době patrně teprve třetí kamennou stavbou na Hradě.

Při archeologickém průzkumu na počátku dvacátého století se podařilo nalézt velmi sporé zbytky této rotundy. Konkrétně šlo o fragmenty jižní a severní apsidy. Těmito nálezy se zabýval historik umění Josef Cibulka. Ten rekonstruoval rotundu jako mimořádně rozměrnou rotundu o průměru třináct metrů s ochozem a čtyřmi podkovovitými apsidami, přičemž podle dochovaného fragmentu na jižní apsidě navíc předpokládal, že byla rotunda už v desátém století na vnější straně členěna lisénami.

Výtvarné zdroje pro tuto rotundu hledal Cibulka ve velkomoravských stavbách a také v Dalmácii, konkrétně v kostele svatého Donáta v Zadaru. Předpokládal přitom, že se tato rotunda stala prototypem pro všechny ostatní české rotundy, což mu umožnilo vysvětlit specifický výskyt rotund používaných nikoli jako karnery či baptisteria, ale jako zcela plnohodnotné kostely.^[1]

Cibulkova teorie byla ve své době vcelku přijata. Až dnes se ukazuje, že (přes obdivuhodný badatelský výkon, který Cibulka podal) má tato teorie značné trhliny, a že interpretace nálezů v žádném případě není tak jednoznačná. Například zmíněné členění jižní apsidy lisénami (které bylo v Čechách jinak běžně užíváno až ve dvanáctém století) otvírá velmi pravděpodobnou možnost, že tato apsida patří (jakožto místo hrobu svatého Václava) až ke Spytihněvově bazilice a původní apsidou je ve skutečnosti drobný fragment zdiva menší apsidy, který se též podařilo najít při archeologickém výzkumu. Za současného stavu poznání tak lze o podobě rotundy říci snad tolik, že patrně opravdu byla opatřena čtyřmi apsidami, ale ani to už není dnes zcela jisté.^[2]

[editovat] Reference

1. ↑ Cibulka, J.: Václavova rotunda svatého Víta, in: Svatováclavský sborník I., Praha 1934, s. 230 ad.
2. ↑ Šlechta, M.: Otazníky kolem svatovítské rotundy http://pleione.asu.cas.cz/~slechta/HISTORIE/sv-vit/rotunda.html (zde i další literatura, plány atd.)