Břetislav I.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Břetislav I., přezdívaný český Achilles, (* mezi 1002 až 1005, † 10. ledna 1055 Chrudim) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl v Čechách v letech 1034–1055.
[editovat] Mládí
Břetislav byl nemanželský syn knížete Oldřicha a jeho družky (a později ženy) Boženy. Jeho otec jej v roce 1019 určil správcem Moravy, čerstvě znovupřipojené k Čechám. Oženit jej však bylo poněkud složitější, nelegitimní potomek nebyl příliš atraktivním ženichem, nakonec to však vyřešil Břetislav osobně, když v roce 1021 unesl z kláštera ve Schweinfurtu dceru bavorského vévody Jindřicha, Jitku ze Svinibrodu (též Juditu, Gutu), se kterou se roku 1029 oženil.
Po smrti svého otce knížete Oldřicha je kromě svého strýce Jaromíra jediným žijícím Přemyslovcem. Na trůn usedá Jaromír, ale vzápětí na to odstoupí v Břetislavův prospěch.
[editovat] Kníže
Břetislav se brzy ukázal jako velice silný a sebevědomý panovník a poté, kdy si upevnil a pojistil svoji domácí pozici a získal prvního následníka, zahájil rozšiřování své moci směrem
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| otec | |
| matka | |
| manželka | |
| syn | |
| syn | |
| syn | |
| syn | |
| syn | |
| děd | |
| strýc | |
na polské území. V letech 1038–1039 obsadil Krakov a Hnězdno, nad hrobem sv. Vojtěcha vyhlásil vydání prvního známého českého zákoníku (tzv. Břetislavova dekreta). Vojtěchovy ostatky následně odvezl do Čech.
Jenže jeho protipolské tažení vzbudilo pozornost římského krále (a později císaře) Jindřicha III., který v roce 1040 vpadl do Čech, aby českému knížeti připomněl jeho vazalské postavení. První Jindřichův pokus se sice vůbec nepodařil (v bitvě u Brůdku na Šumavě je na hlavu poražen), nicméně o rok později už byly jeho oddíly úspěšnější. Nakonec Břetislavovi, obleženému v Praze, nezbývá než uznat a obnovit vazalskou přísahu. V následujících letech je již pevným a vysoce ceněným spojencem Jindřicha, kterého podporuje zejména při tažení do Uher.
V roce 1054 vyřešil komplikovanou otázku nástupnictví na knížecí stolec prosazením seniorátu (stařešinského řádu) – ustanovení, podle kterého zdědí stolec nejstarší mužský člen přemyslovské dynastie (vzhledem k tomu, že měl pět synů, se jednalo o velmi důležité rozhodnutí). Dalším členům dynastie pak mají náležet menší úděly na Moravě. Krátce poté Břetislav umírá na hradě Chrudim při tažení do Uher.
[editovat] Podívejte se také na
| Předchůdce: | 1034–1055 | Nástupce: |
| Oldřich | Břetislav I. | Spytihněv II. |
