Rutil

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rutil

Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	TiO₂
Identifikace
Barva	žlutá, červená až černá
Vzhled krystalu	prizmatické, jehličkovité
Soustava	čtverečná
Tvrdost	6–6,5
Lesk	diamantový, polokovový
Štěpnost	dokonalá
Index lomu
Vryp	žlutohnědý, hnědočervený
Hustota	4,2–4,3 g/cm³
Rozpustnost

Rutil (Werner, 1800), chemický vzorec Ti O₂ (oxid titaničitý), je čtverečný minerál. Je to jedna ze tří v přírodě se vyskytujících modifikací oxidu titaničitého. Další dvě jsou: anatas a brookit.
Název pochází z latinského rutilus – načervenalý

[editovat] Původ

Akcesorický minerál v magmatických (granity, pegmatity, syenity, diority) a silně metamorfovaných horninách (ruly, svory). Protože je odolný proti zvětrávání, nachází se také v rozsypech.

[editovat] Morfologie

Krystaly jsou prizmatické, často rýhované, nebo jehličkovité. Dále tvoří zrnité a vláknité agregáty, valouny, pseudomorfózy. Běžně dvojčatí podle {011}.

[editovat] Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6–6,5, křehký, hustota 4,2–4,3 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {110}, méně dokonalá podle {100}, lom nerovný, lasturnatý.
Optické vlastnosti: Barva: žlutá, červená až černá. Lesk diamantový, polokovový, mastný, průhlednost: průsvitný, neprůhledný, vryp žlutohnědý, hnědočervený.
Chemické vlastnosti: Složení: Ti 59,94 %, O 40,06 %. Nerozpustný v kyselinách, před dmuchavkou se netaví.