Samara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Další významy jsou uvedeny v článku Samara (rozcestník).

Samarské divadlo jména M. Gorkého

Chrám sv. Jiří

Samarské nádraží

Samara, rusky Самара, (v letech 1935 až 1991 Kujbyšev) je město v evropské části Ruské federace na levém břehu řeky Volhy. Má zhruba 1 175 000 obyvatel a je tak šestým největším městem Ruska, správním střediskem Samarské oblasti.

[editovat] Historie

Město bylo založeno v roce 1536 jako pevnost proti nájezdům Tatarů. V roce 1688 se stala městem, roku 1851 se stala sídlem gubernie. V druhé polovině 19. století byla zprovozněna železnice, což odstartovalo prudký růst (mezi lety 1866 a 1897 o 30 000 lidí). V ruské občanské válce, která vypukla krátce po bolševické revoluci, byla Samara centrem protibolševických sil. Od roku 1935 nesla název Kujbyšev po sovětském politikovi Valerianu Kujbyševovi. Za druhé světové války sem byly přestěhovány některé úřady z Moskvy z obav z postupu německých vojsk a dobytí hlavního města.

[editovat] Průmysl

Průmyslový význam Samary je veliký. Je zde mj. konstrukční kancelář a výrobní závod CSKB-Progress, který v 50. a 60. létech 20. století vyráběl sovětské mezikontinentální balistické rakety první generace R-7 a R-7A; dnes je výrobcem nosných raket typů Sojuz a Molnija. Proto byla Samara za dob studené války uzavřeným městem pro cizince, aby byla chráněna před případnými špióny. Dalším velmi významným odvětvím je automobilový průmysl; v nedalekém Togliatti sídlí závod AVTO-VAZ, jinými názvy také Žiguli nebo Lada, který se snaží dostat ze špatné hospodářské situace, která závod sužuje už od pádu SSSR. Potom jsou v Samaře také strojírenské závody (Alcoa) a chemické závody nedavno zkrachovalého Jukosu.

[editovat] Kultura

Samara je v Rusku známá také svým divadlem a operou. Divadlo M. Gorkého se objevuje na všech samarských pohlednicích. Samarská opera se nachází na hlavním samarském náměstí - nám. Kujbyševa, je postavena v socialisticko realistickém slohu. Za Druhé světové války sem bylo z obležené Moskvy přestěhováno Velké divadlo. V roce 1942 zde poprvé zazněly tóny 7. symfonie D. Šostakoviče, věnované Leningradu.

[editovat] Náboženství

Převládajícím náboženstvím v Samaře je pravoslavné křesťanství. V posledních letech se po celé Samaře staví velké množství pravoslavných kostelů. Mezi nejhezčí patří chrám sv. Jiří, postavený v roce 2000. V Samaře však najdeme i chrámy luteránské, protestantské, katolické, nebo baptistické. Samaře nechybí ani rozlehlá synagoga, která v roce 2008 oslaví svoje 100. narozeniny.

Díky těsnému sousedství s Tatarstánem je zde zastoupen i islám. V roce 1999 byla slavnostně otevřena relativně velká samarská mešita (s 60 m vysokým minaretem), rozlohou v 1200 m². Pojme až 1000 věřících.

[editovat] Rodáci

Vladimír Železný – politik

[editovat] Podívejte se také na

Tramvajová doprava v Samaře

[editovat] Externí odkazy

Rusko – Россия – (RUS)

Subjekty Ruské federace
Republiky
Adygejsko (Majkop) \| Altajsko (Gorno-Altajsk) \| Baškortostán (Ufa) \| Burjatsko (Ulan-Ude) \| Čečensko (Groznyj) \| Čuvašsko (Čeboksary) \| Dagestán (Machačkala) \| Chakasko (Abakan) \| Ingušsko (Magas) \| Kabardsko‑Balkarsko (Nalčik) \| Kalmycko (Elista) \| Karačajevsko‑Čerkesko (Čerkesk) \| Karélie (Petrozavodsk) \| Komi (Syktyvkar) \| Marij El (Joškar-Ola) \| Mordvinsko (Saransk) \| Sacha (Jakutsk) \| Severní Osetie‑Alanie (Vladikavkaz) \| Tatarstán (Kazaň) \| Tuva (Kyzyl) \| Udmurtsko (Iževsk)
Kraje
Altajský (Barnaul) \| Chabarovský (Chabarovsk) \| Krasnodarský (Krasnodar) \| Krasnojarský (Krasnojarsk) \| Permský (Perm) \| Přímořský (Vladivostok) \| Stavropolský (Stavropol)
Oblasti
Amurská (Blagověščensk) \| Archangelská (Archangelsk) \| Astrachaňská (Astrachaň) \| Belgorodská (Belgorod) \| Brjanská (Brjansk) \| Čeljabinská (Čeljabinsk) \| Čitská (Čita) \| Irkutská (Irkutsk) \| Ivanovská (Ivanovo) \| Jaroslavská (Jaroslavl) \| Kaliningradská (Kaliningrad) \| Kalužská (Kaluga) \| Kamčatská (Petropavlovsk-Kamčatskij) \| Kemerovská (Kemerovo) \| Kirovská (Kirov) \| Kostromská (Kostroma) \| Kurganská (Kurgansk) \| Kurská (Kursk) \| Leningradská (Sankt Petěrburg) \| Lipecká (Lipeck) \| Magadanská (Magadan) \| Moskevská (Moskva) \| Murmanská (Murmansk) \| Nižněnovgorodská oblast (Nižnij Novgorod) \| Novgorodská (Novgorod) \| Novosibirská (Novosibirsk) \| Omská (Omsk) \| Orelská (Orel) \| Orenburská (Orenburg) \| Penzenská (Penza) \| Pskovská (Pskov) \| Rjazaňská (Rjazaň) \| Rostovská (Rostov na Donu) \| Sachalinská (Sachalin) \| Samarská (Samara) \| Saratovská (Saratov) \| Smolenská (Smolensk) \| Sverdlovská (Jekatěrinburg) \| Tambovská (Tambov) \| Tomská (Tomsk) \| Tverská (Tver) \| Tulská (Tula) \| Ťumeňská (Ťumeň) \| Uljanovská (Uljanovsk) \| Vladimirská (Vladimir) \| Volgogradská (Volgograd) \| Vologdská (Vologda) \| Voroněžská (Voroněž)
Federální města
Moskva \| Sankt Petěrburg
Autonomní oblast
Židovská (Birobidžan)
Autonomní okruhy
Aginský burjatský (Aginskoje) \| Čukotský (Anadyr) \| Chanty‑Mansijský (Jugra) \| Jamalsko‑něnecký (Salechard) \| Korjacký (Palana) \| Něnecký (Narjan-Mar) \| Usť‑Ordynský burjatský (Ust-Ordynskij)