Schumanův plán
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Schumanův plán byl plán ke sjednocení Evropy, který 9. května 1950 ve vládním prohlášení představil francouzský ministr zahraničí Robert Schuman, a který později vešel ve známost pod jeho jménem. Plán obsahoval výčet přesných a rychle uskutečnitelných kroků k integraci Evropy.
Za nejdůležitější úkol při pokusu o toto sjednocení označil Schuman odstranění po staletí se táhnoucího německo-francouzského rozporu, který doposud vždy po nějaké době ohrozil mír v Evropě. Dále Schuman zdůraznil, že místo formulování nesplnitelných cílů by bylo lépe zaměřit úsilí na omezenější, ale uskutečnitelný cíl. Proto navrhl, aby jak německá, tak francouzská těžba uhlí a výroba oceli byly napříště podřízeny společnému dohledu. Spojením těchto dvou základních průmyslových odvětví, bez nichž je každé zbrojení nemožné, by se mohlo navždy zabránit válkám mezi Francií a Německem. Hlavní ekonomickou ideou jeho plánu bylo zřízení společného evropského trhu, díky němuž by mohla být urychlena modernizace a racionalizace výroby. V přechodném období měl Nejvyšší úřad – dozorčí orgán, ve kterém byly zastoupeny všechny zúčastněné země – předložit společný plán rozvoje a investic.
Spolkový kancléř Konrad Adenauer Schumanův plán přivítal ještě téhož dne na tiskové konferenci a označil ho za počátek velmi vážně míněných snah o uskutečnění starého snu o německo-francouzském porozumění.
[editovat] Externí odkazy
- Seminární práce Cesta k Evropského společenství uhlí a oceli
