Senát Národního shromáždění
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Senát Národního shromáždění byla horní komora Národního shromáždění (parlamentu) Československé republiky.
Obsah |
[editovat] Vznik
Předchůdkyní prvorepubikového Senátu Národního shromáždění ČSR byla Panská sněmovna rakousko-uherské Říšské rady.
29. února 1920 byla přijata ústava, která po vzoru Rakouska-Uherska, Francie a USA předjímala dvoukomorový parlament. Skládal se z Poslanecké sněmovny s 300 členy a 150členného senátu. Do obou komor se volilo poměrným systémem. Do Sněmovny na 6 let, do Senátu na 8 let. Členem Sněmovny se mohl stát občan starší 30 let, do Senátu bylo možné být zvolen po dosažení věku 45 let. Rozdílnost byla i v nutné délce státního občanství voličů. První volby do Senátu se konaly v květnu 1920.
[editovat] Role Senátu
Vzhledem ke stejnému volebnímu systému a současnému ukončování volebního období obou komor bylo politické rozložení obou komor prakticky stejné, a tak Senát nemíval jiný názor než Sněmovna. Rozhodující politické půtky se odehrávaly na poslanecké půdě a Senát došlé zákony jen víceméně automaticky schvaloval. Výjimku tvořily dva případy, v nichž senátoři plnili úlohu parlamentní pojistky. V roce 1920 socialističtí poslanci prosadili značný rozpočtový schodek, načež vláda pohrozila demisí. Senát nato ale deficitní rozpočet odmítl a dal tak možnost svým kolegům ze Sněmovny hlasovat odlišně. V roce 1926 došlo k parlamentní krizi, během níž se rozpadla koalice občanských stran se socialisty a parlament nebyl schopen schválit jediný zákon. Na půdě Senátu se dohodla koalice československých občanských stran s německou pravicí a slovenskými klerikály a po překonání krize v Poslanecké sněmovně byla vytvořena první vláda, na které se zúčastnily jak etnicky československé, tak německe strany.
[editovat] Sídlo
Prvorepublikový Senát Národního shromáždění sídlil v Thunském paláci ve Sněmovní ulici, v prostorách dnešní Poslanecké sněmovny.
[editovat] Předsedové
- Cyril Horáček – 26. května 1920 – 13. července 1920
- Karel Prášek – 13. července 1920 – 14. února 1924
- Václav Donát – 14. února 1924 – 18. února 1926
- Václav Klofáč – 18. února 1926 – 30. listopadu 1926
- Mořic Hruban – 30. listopadu 1926 – 12. prosince 1929
- František Soukup – 12. prosince 1929 – 21. března 1939
[editovat] Podívejte se také na
- Poslanecká sněmovna Národního shromáždění
- Seznam sněmů českých zemí
- Panská sněmovna
- Senát Parlamentu České republiky
| Česká politická zastoupení od roku 1848 | ||||
|---|---|---|---|---|
| Rakousko, Rakousko-Uhersko |
Ústavodarná rakouská Říšská rada • Říšská rada: Poslanecká sněmovna, Panská sněmovna | |||
| České země | Zemské sněmy zemí Koruny české*: zemský sněm království Českého, zemský sněm markrabství Moravského, slezský zemský sněm | |||
| Československo | Národní shromáždění: Poslanecká sněmovna, Senát • Prozatímní Národní shromáždění • Ústavodárné Národní shromáždění • Národní shromáždění • Federální shromáždění ČSSR: Sněmovna lidu, Sněmovna národů • Federální shromáždění ČSFR: Sněmovna lidu, Sněmovna národů | |||
| ČSR, SSR | Česká národní rada, Slovenská národní rada* | |||
| Česká republika | Parlament ČR: Poslanecká sněmovna, Senát | |||
| Evropa | Evropský parlament • Parlamentní shromáždění Rady Evropy | |||
|
*autonomní zemské sněmy českých zemí |
||||
