New Immissions/Updates:
boundless - educate - edutalab - empatico - es-ebooks - es16 - fr16 - fsfiles - hesperian - solidaria - wikipediaforschools
- wikipediaforschoolses - wikipediaforschoolsfr - wikipediaforschoolspt - worldmap -

See also: Liber Liber - Libro Parlato - Liber Musica  - Manuzio -  Liber Liber ISO Files - Alphabetical Order - Multivolume ZIP Complete Archive - PDF Files - OGG Music Files -

PROJECT GUTENBERG HTML: Volume I - Volume II - Volume III - Volume IV - Volume V - Volume VI - Volume VII - Volume VIII - Volume IX

Ascolta ""Volevo solo fare un audiolibro"" su Spreaker.
CLASSICISTRANIERI HOME PAGE - YOUTUBE CHANNEL
Privacy Policy Cookie Policy Terms and Conditions
Septakord - Wikipedie, otevřená encyklopedie

Septakord

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Septakord je pojem z oblasti hudební teorie, označující souzvuk čtyř současně zahraných tónů, které jsou navíc poskládány podle určitých harmonických pravidel - odpovídají požadavkům terciového systému.

[editovat] Konstrukce septakordů

V rámci většinově užívaného terciového systému jsou septakordy odvozovány od některého z kvintakordů přidáním malé nebo velké tercie „nad“ třetí tón kvintakordu - vzniká tak akord, který kromě základního tónu, tercie a kvinty obsahuje jako čtvrtý tón septimu.

Pokud jsou uvažovány pouze základní čtyři kvintakordy vzniklé kombinací malých a velkých tercií (durový kvintakord, mollový kvintakord, zmenšený kvintakord a zvětšený kvintakord), lze teoreticky s využitím malé nebo velké tercie „poskládat“ osm základních septakordů. V praxi je jich pouze sedm, neboť velká tercie přidaná ke zvětšenému kvintakordu znamená, že by akord obsahoval zvětšenou septimu, která je ale totožná s oktávou, a tedy (z harmonického hlediska) se základním tónem.

Následující odstavec obsahuje seznam sedmi základních septakordů a jejich vlastnosti.

[editovat] Typy septakordů

Následující tabulka obsahuje základní typy septakordů a jejich vlastnosti:

  • Název - obsahuje běžně používaný název septakordu
  • Kvintakord - obsahuje název kvintakordu, na kterém je septakord postaven pomocí terciového systému
  • Septima - obsahuje typ použité septimy
  • Příklad - obsahuje tónové složení septakordu od základního tónu C
  • Akordová značka - obsahuje běžně užívané značky pro akord od základního tónu C, alternativy k těmto značkám lze najít v článku Seznam akordových značek
  • dur, moll, harm.moll, mel.moll - obsahuje informaci, od kterého stupně dané stupnice lze akord použít (Například V u dur pro dominantní septakord znamená, že tento akord postavený na pátém stupni durové stupnice obsahuje pouze tóny této stupnice - lze jej tedy použít jako dominantu v durových skladbách.)
Název Kvintakord Septima Příklad Akordová značka dur moll harm.moll mel.moll
Dominantní septakord durový malá c - e - g - b C^{7} \,\! V VII V IV, V
Velký septakord durový velká c - e - g - h C^{7maj} \,\! I, IV III, VI VI
Malý mollový septakord mollový malá c - es - g - b Cmi^{7} \,\! II, III, VI I, IV, V IV II
Velký mollový septakord mollový velká c - es - g - h Cmi^{7maj} \,\! I I
Malý zmenšený septakord zmenšený malá c - es - ges - b Cmi^{7/5-} \,\! VII II II VI,VII
Zmenšený septakord zmenšený zmenšená c - es - ges - heses(=a) Cdim \,\! VII
Zvětšený septakord zvětšený velká c - e - gis - h C^{7maj/5+} \,\! III III

[editovat] Příklad použití septakordů

V následující tabulce je na příkladu durové tóniny C vidět, jak lze použít septakordy k harmonizaci skladby v této tónině. První sloupec obsahuje stupeň durové stupnice, druhý sloupec tón na tomto stupni v C dur, třetí sloupec kvintakord, který lze postavit na daném stupni (tak, aby obsahoval pouze tóny stupnice C dur) a konečně ve čtbrtém sloupci septakord, který lze postavit na daném stupni. Volba mezi septakordem a kvitnakordem je dána charakterem skladby - zatímco u lidové písně se použití septakordů obvykle omezuje na dominantní septakord na pátém stupni, u umělých a zvláště jazzových skladeb je použití septakordů mnohem častější.

Stupeň Tón (C dur) Kvintakord V C dur Septakord V C dur
I c durový C \,\! velký C^{7maj} \,\!
II d mollový Dmi \,\! malý mollový Dmi^{7} \,\!
III e mollový Emi \,\! malý mollový Emi^{7} \,\!
IV f durový F \,\! velký F^{7maj} \,\!
V g durový G \,\! dominantní G^{7} \,\!
VI a mollový Ami \,\! malý mollový Ami^{7} \,\!
VII h zmenšený Hmi^{5-} \,\! malý zmenšený Hmi^{7/5-} \,\!

Z tabulky v předchozím oddílu lze vyčíst i použití ostatních méně frekventovaných septakordů - například zvětšeného septakordu na třetím stupni stupnice harmonické moll.

Static Wikipedia (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2007 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu -

Static Wikipedia 2006 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu

Static Wikipedia February 2008 (no images)

aa - ab - af - ak - als - am - an - ang - ar - arc - as - ast - av - ay - az - ba - bar - bat_smg - bcl - be - be_x_old - bg - bh - bi - bm - bn - bo - bpy - br - bs - bug - bxr - ca - cbk_zam - cdo - ce - ceb - ch - cho - chr - chy - co - cr - crh - cs - csb - cu - cv - cy - da - de - diq - dsb - dv - dz - ee - el - eml - en - eo - es - et - eu - ext - fa - ff - fi - fiu_vro - fj - fo - fr - frp - fur - fy - ga - gan - gd - gl - glk - gn - got - gu - gv - ha - hak - haw - he - hi - hif - ho - hr - hsb - ht - hu - hy - hz - ia - id - ie - ig - ii - ik - ilo - io - is - it - iu - ja - jbo - jv - ka - kaa - kab - kg - ki - kj - kk - kl - km - kn - ko - kr - ks - ksh - ku - kv - kw - ky - la - lad - lb - lbe - lg - li - lij - lmo - ln - lo - lt - lv - map_bms - mdf - mg - mh - mi - mk - ml - mn - mo - mr - mt - mus - my - myv - mzn - na - nah - nap - nds - nds_nl - ne - new - ng - nl - nn - no - nov - nrm - nv - ny - oc - om - or - os - pa - pag - pam - pap - pdc - pi - pih - pl - pms - ps - pt - qu - quality - rm - rmy - rn - ro - roa_rup - roa_tara - ru - rw - sa - sah - sc - scn - sco - sd - se - sg - sh - si - simple - sk - sl - sm - sn - so - sr - srn - ss - st - stq - su - sv - sw - szl - ta - te - tet - tg - th - ti - tk - tl - tlh - tn - to - tpi - tr - ts - tt - tum - tw - ty - udm - ug - uk - ur - uz - ve - vec - vi - vls - vo - wa - war - wo - wuu - xal - xh - yi - yo - za - zea - zh - zh_classical - zh_min_nan - zh_yue - zu