Slatina (okres Plzeň-sever)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Slatina

charakter sídla:	malá vesnice
obyvatel:	69
domů:	38
PSČ:	331 43
součást obce:	Slatina
okres:	Plzeň-sever
historická země:	Čechy
katastrální území:	Slatina u Chříče
katastrální výměra:	5,86 km²
zeměpisná šířka:	49°59′04″ s. š.
zeměpisná délka:	13°38′02″ v. d.
nadmořská výška:	410–424 m

obec Slatina základní územní samosprávné společenství občanů
obyvatel:	69 (3. 7. 2006)
historická země:	{{{země}}}
kraj:	Plzeňský
Oficiální web obecního úřadu E-mailová adresa
adresa obecního úřadu:	Slatina 10 33141 Kralovice
starosta:	Miloslav Konopásek
NUTS 5 (obec):	CZ0325 566748
obec s rozšířenou působností:	Kralovice
pověřená obec:	Kralovice
katastrální výměra:	5,86 km²
katastrální území:	1
základní sídelní jednotky:	1

Slatina je malá vesnice v severovýchodní části okresu Plzeň-sever. V celé obci žije zhruba 75 obyvatel a její katastrální území zaujímá 587 ha. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko.

[editovat] Poloha

Slatina se nachází 11 km západně od Kralovic v mělkém údolí Slatinského potoka, který odtéká v severovýchodním směru k vrchu Hradiště.

[editovat] Historie

Písemně je ves poprvé zmiňována 1327, kdy Božetěch ze Slatiny vysadil rychtu v nedalekém Milíčově. Vladykové ze Slatiny seděli na dvorci pod vsí, ta však koncem 14. století zpustla. Ondřej řečený Špalek, vnuk Božetěcha, získal roku 1406 Zvíkovec, kde se usadil. Slatina se stala součástí zvíkovského panství, které před polovinou 15. století na krátký čas získali pánové z Dubjan. Od nich jej koupil Václav z Brodů, jehož rod jej držel až do roku 1561, kdy jej Bohuslav z Brodů prodal Johance z Kolovrat. I ta nedržela Slatinu dlouho a roku 1570 ji prodala Janu Chlumčanskému z Přestavlk. Od něj získal roku 1584 ves Jan Týřovský z Ensidle na Hřebečníkách a Skryjích a o rok později ji připojil ke chříčskému panství.

V průběhu třicetileté války byla Slatina vypálena, v roce 1651 bylo ve vsi pouhých sedm usedlostí s 35 obyvateli, roku 1654 devět usedlostí. Roku 1701 prodali bratři Týřovští pro velké dluhy chříčské panství včetně Slatiny hraběti Václavu Josefu Lažanskému za 211 tisíc zlatých a 500 zlatých klíčného. K roku 1713 bylo ve Slatině 15 usedlostí se zhruba stovkou obyvatel. Po smrti V. J. Lažanského roku 1715 dědila panství jeho manželka, hraběnka Marie Gabriela Lažanská, která odkázala část chříčského panství, notně zadluženého, pražskému Ústavu šlechtičen. Zbylou část spolu se Slatinou získal ústav roku 1764 a držel až do zániku patrimoniální správy.

Slatina se stala samostatnou obcí v politickém okrese Kralovice. V roce 1900 bylo ve vsi 35 domů, ve kterých žilo 256 obyvatel.

Tato část je pahýl. Můžete pomoci Wikipedii tím, že ji rozšíříte.

[editovat] Památky

Malá protáhlá náves je obklopena domky mezi nimiž vyniká roubenka čp. 29. V čp. 11 a 12 jsou dochovány roubené stodoly. Na návsi stojí křížek z roku 1848 a památník obětem I. světové války.

Na vrchu Hradiště na severovýchod od Slatiny bylo v letech 1831–1833 objeveno opevnění se zbytky čtyřboké věže, možná slatinská tvrz. Malý středověký hrádek mohl zaniknout vypálením v roce 1425 při husitském tažení. Celé hradiště, nazývané též Deliba, o rozloze přes 1 ha je archeologickou památkou.

[editovat] Okolí

Slatina sousedí s vesnicí Milíčov na severozápadě, Lhotou na východě, Chříčí na jihu, Holovousy na jihozápadě a Hedčany na západě, tím směrem také leží zanikající hospodářský dvůr Březsko. Ves leží na okraji CHKO Křivoklátsko nad údolím řeky Javornice.

[editovat] Reference

Irena Bukačová, Jiří Fák, Karel Foud: Severní Plzeňsko I; Nakladatelství Českého lesa, Domažlice 2001, ISBN 80-86125-23-8
Karel Rom: Představujeme obce regionu: Slatina; In: Kronika regionu – Kralovicko, Manětínsko, Plasko, roč. 4. (2005/6), č. 1, s. 2.