Sojuz 26
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Údaje o misi | |||||
---|---|---|---|---|---|
Název mise | Sojuz 26 | ||||
COSPAR: | 1977-113A | ||||
Volací znak: | Таймыр (Tajmyr) | ||||
Členů posádky: | 2 | ||||
Start: | 10. prosince 1977 01:18 UTC | ||||
Nosná raketa: | Sojuz-U | ||||
Kosmodrom: | Bajkonur, Kazachstán | ||||
Přistání: | 16. ledna 1978 11:24 UTC | ||||
Trvání letu: | 37 d 10 h 6 min 18 s | ||||
Počet oběhů: | 1522 | ||||
Apogeum: | 246 km | ||||
Perigeum: | 193 km | ||||
Doba oběhu: | 88,67 min | ||||
Sklon dráhy: | 51,65° | ||||
Hmotnost: | 6 800 kg | ||||
Navigace | |||||
|
Sojuz 26 byl let v rámci programu Sojuz, který se jako první úspěšně spojil s orbitální stanicí Saljut 6. Byl to začátek více méně permanentního pobytu sovětů ve vesmíru. Po dobu letu posádka vytvořila několik rekordů. Poprvé byly ve vesmíru spojeny tři vesmírné lodě (Sojuz 26, Sojuz 27 a Saljut 6) a poprvé sověti oznámili, že Saljut 6 má dva spojovací uzly.
Obsah |
[editovat] Průběh mise
Už samotný čas startu byl riskantní. Šlo o první start po neúspěchu Sojuzu 25 a posádka měla zůstat ve vesmíru v zimě, kdy je nejhorší počasí na místu startu a přistání. První připojení k orbitální stanici Saljut 6 se nepodařilo, takže jedním z prvních úloh posádky byl při výstup do otevřeného vesmíru přezkoumat spojovací uzel, zda je nefunkční nebo poškozeny. Výstup mimo kosmickou loď se uskutečnil devátý den na oběžné dráze. Byl to první výstup Sovětů od roku 1969 a poprvé byl použit skafandr Orlan, který se dodnes používá na ISS. Druhým cílem výstupu bylo právě otestovat tento skafandr.
Posádka nejprve vstoupila do vzduchotěsné komory a oblékla si skafandry. Potom vypustila vzduch a Gračko se do poloviny těla vyklonil tak, že mohl manipulovat se spojovacím uzlem pomocí speciálně navrhnutých nástrojů. Měl s sebou barevnou televizní kameru, pomocí které poslal na Zemi obrázky své práce. Viděl, že spojovací mechanismus je v pořádku, což znamenalo, že chybný byl spojovací uzel na Sojuzu 25. Celý výstup trval 1 hodinu a 28 minut.
Sověty však nebylo oznámeno, že tento výstup skoro vyústil prvním úmrtím na oběžná dráha Země. Po dobu pobytu v přechodové komoře Romaněnko nebyl bezpečně připojený ke kosmické lodi a začal plavat ven do otevřeného prostoru. Když to zjistil Grečko, tak ho okamžitě chytil za opasek. V rozhovoru povídal, že se zeptal „Juriji, kam jdeš?“. Grečko se vyjádřil, že tento incident byl napsaný v knize Jamesa Oberga tak, že zněl více nebezpečně, než ve skutečnosti byl a že bezpečnostní lano sice nebylo zapnuté, ale ještě stále byl připojený elektrickými a komunikačními kabely, které by ho zastavily.
Celý tento výstup připravil cestu pro lednový start lodě Sojuz 27 s posádkou Vladimir Džanibekov a Oleg Makarov. Když se 11. ledna 1978 spojili s orbitální stanicí, bylo to poprvé, kdy tři kosmické lodě byly spolu spojené ve vesmíru. Bylo to také první použití obou spojovacích uzlů Saljutu 6 (do té doby se ani oficiálně nevědělo, že Saljut 6 má dva spojovací uzly). Posádka strávila na orbitální stanici následujících 5 dní. Poté se Sojuz 26 odpojit a úspěšně přistál.
[editovat] Posádka
[editovat] Start
- Jurij Romaněnko (1)
- Georgij Grečko (2)
[editovat] Přistání
- Vladimir Džanibekov (1)
- Oleg Makarov (3)
(v závorkách je uveden celkový počet letů do vesmíru včetně této mise)