Světová strana

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Světové strany jsou čtyři základní směry, podle kterých se určuje na zemském povrchu směr. Tyto čtyři základní směry se shodují se směrem rovnoběžek a poledníků.

Poledník je pomyslná čára, která spojuje severní a jižní pól
Rovnoběžka, je rovnoběžka, která vede východo-západně ve směru zemské rotace

V některých kulturách (indiánské nebo buddhistické) byl tento koncept rozšířen na šest základních světových stran – další dvě strany jsou směry nahoru a dolů.

Obsah

1 Čtyři světové strany
2 Čtyři vedlejší směry
- 2.1 Větrná růžice
3 Podívejte se také na

[editovat] Čtyři světové strany

Čtyři světové strany se označují písmeny S nebo N (Sever, Nord), V, O nebo E (Východ, Ost, East), J nebo S (Jih, South) a Z nebo W (Západ, West). Strany se používají k určování směrů, navigaci a k základní orientaci map. Pokud není řečeno jinak, horní okraj mapy vždy leží na severu.

[editovat] Sever

Hlavní článek: Sever

Sever nebo také geografický sever je směr vedoucí k geografickému severnímu pólu.

Prodloužená zemská osa ukazuje svým koncem k severu.

V navigaci se používají i jiné „severní směry“, především „magnetický sever“. To je směr, ke kterému ukazuje střelka magnetického kompasu. V satelitní navigaci se používají další souřadnicové systémy.

[editovat] Jih

Hlavní článek: Jih

Jih leží v přesně v opačném směru než sver.

[editovat] Východ

Hlavní článek: Východ

Východ je směr otáčení Země kolem své osy. Pro nás se východ jeví jako směr, ve kterém vychází Slunce.

[editovat] Západ

Hlavní článek: Západ

Západ je směr, ve kterém zapadá Slunce.

[editovat] Čtyři vedlejší směry

Pro přesnější určení směru se používají ještě vedlejší směry, které leží mezi směry hlavními. Jsou to severovýchod, jihovýchod, jihozápad a severozápad. Stejně jako hlavní směry, jsou tyto směry k sobě kolmé a přesně půlí úhel mezi hlavními směry. Společně s hlavními směry tvoří na kompasu takzvanou větrnou růžici. Jednotlivé směry spolu svírají úhel 45 stupňů. Větrná růžice se v tomto stavu používá již od dob antiky.

[editovat] Větrná růžice

K přesnějšímu určování směru používají námořníci ještě jemnější dělení. Větrná růžice má pak 32 směrů, které spolu svírají úhel 11,25 stupně. Tento díl se nazývá čárka. Můžeme se pak setkat I s termínem půl čárky.

Pravidla pro pojmenování směrů jsou následující

čtyři hlavní směry mají svou vlastní zkratku – S, V, J, Z
názvy vedlejších směrů se odvozují od směrů hlavních, slovo sever a jih je vždy před slovem východ a západ: severozápad, severovýchod, jihozápad, jihovýchod, zkratky SZ, SV, JZ, JV.
další dělení se pojmenovává podle nejbližší osminy a příslušného směru. Např. ZSZ je západo-severozápad, JJZ je jiho-jihozápad.