Tramvajová doprava v Krivém Rogu
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tramvajová doprava v Krivém Rogu (ukrajinsky Криворізький Швидкісний Tрамвай, nebo také rusky Криворожский Скоростной Трамвай) má charakter rychlodrážní, částečně podpovrchové tramvaje.
Obsah |
[editovat] Charakter provozu
Celý systém se skládá ze dvou linek, které jsou v provozu na jediné trati s jednou odbočkou, většina trasy linek je tak společná. Provozovatelem celého systému je město. Z celkových 17,7 km trati je 6,8 km se čtyřmi stanicemi založeno v tunelech.
[editovat] Historie
Existuje několik teorií, proč právě Krivoj Rog byl vybrán jako místo pro novou linku rychlodrážní tramvaje (například blízkost k Dněpropetrovsku, nebo také spojitost s životem Leonida Iljiče Brežněva; tyto doměnky však nejsou potvrzeny). Oficiálně byla jako hlavní důvod ale uváděna velikost města.
Stavět se tedy začalo roku 1972 a o čtrnáct let později, 26. prosince 1986, se konalo slavnostní otevření. Krivoj Rog se tak stal prvním městem s vlastní tratí podpovrchové tramvaje na Ukrajině a druhou v rámci bývalého SSSR. K prvnímu rozšíření došlo již roku 1989, když byly otevřeny stanice Džeržinskaja, Dom Sovětov, Prospekt Metallurgov a Kolcevaja tvořící dnes jižní část celého systému. Vzhledem k rozpadu SSSR na konci roku 1991 a plnému rozvinutí hluboké hospodářské krize však byla následně další výstavba zastavena. První novou vlaštovkou se staly až nové úseky otevřené roku 1999 – jedná se o stanice Industrialnaja a Zarečnaja. 19. června následujícího roku k nim přibyla ještě stanice Elektrozavodskaja. V téže době také došlo k oddělení stanice Ploščaď truda od hlavní trasy a vytvoření tak současného systému dvou linek. Roku 2001 byla k síti přidána zatím poslední ze stanic – Gorodskaja Boľnica.
V současné době se pracuje jednak na výstavbě stanic nových (například Šerstoprjadilnaja), jednak na přestavbě celého systému podle koncepce klasického metra. První změnou bylo nové logo v roce 2003 – písmena ŠT (ШТ z Швидкісний Tрамвай) nahradilo M jako symol metra i tzv. Metrotramvaje. Přesto však oficiální název dráhy změněn nebyl a zůstává tak stále stejný. V budoucnosti se plánuje i výstavba nových dalších dvou linek i prodloužení té současné.
[editovat] Vozový park
Vozový park tvoří tramvajové vozy české výroby typu T3 a sovětské typu KTM-11/11T. Jezdí na kolejích o rozchodu 1520 mm. V budoucnu se uvažuje o pořízení vlaků obvyklých na rychodrážních provozech.
[editovat] Stanice
- Kolcevaja
- Prospekt Metallurgov
- Dom Sovětov
- Džeržinskaja
- Ploščaď Artema
- Gorodskaja Boľnica
- Oktjabirskaja
- Ploščaď Truda (na větvi, mimo hlavní trasu)
- Industrialnaja
- Šerstoprjadilnaja
- Elektrozavodskaja
- Zarečnaja
[editovat] Externí odkazy
- Profil provozu a fotografie na stránce Urbanrail.net (anglicky)
- Stránky o tomto provozu (rusky)
- Profil provozu na stránce Metrosoyuza (rusky, německy)
- Fanouškovské stránky o tomto provozu (rusky)
| Metro: | Kyjev • Charkov • Dněpropetrovsk • Krivoj Rog (podpovrchová tramvaj) |
|---|---|
| Tramvajová doprava: | Avdejevka • Dniprodzeržynsk • Dněpropetrovsk • Doněck • Družkovka • Horlivka • Charkov • Jenakijeve • Jevpatorija • Konotop • Konstantinovka • Kramatorsk • Kyjev • Luhansk • Lvov • Mariupol • Moločnoje • Mykolajiv • Oděsa • Stachanov • Vinnycja • Záporoží • Žytomyr |
| Trolejbusová doprava: | Alčevsk • Antracyt • Artemivsk • Bila Cerkva • Čerkasy • Černihov • Černovice (Černivci) • Dněpropetrovsk • Dobropilja • Doněck • Dzeržynsk • Horlivka • Ivano-Frankovsk • Charcyzk • Charkov • Cherson • Chmelnyckyj • jižní pobřeží Krymu • Kerč • Kyjev • Kirovohrad • Kramatorsk • Krasnodon • Kremenčuk • Krivoj Rog • Lvov • Lysyčansk • Luhansk • Luck • Makijivka • Mariupol • Mykolajiv • Oděsa • Poltava • Rivne • Sevastopol • Severodoněck • Slovjansk • Stachanov • Sumy • Ternopil • Vinnycja • Vuhlehirsk • Záporoží • Žytomyr |
