Učitel církve
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Učitel církve (latinsky doctor ecclesiae) je teolog, jehož učení i život jsou katolickou církví dávány za vzor. Seznam učitelů církve se vytváří od 8. století a není uzavřen.
Katolická církev určila podmínky pro udělení titulu učitel církve:
- orthodoxa doctrina (pravověrnost, ovšem ne neomylnost),
- eminens doctrina (znamenité učení),
- insignis vitae sanctitas (vysoký stupeň svatosti),
- ecclesiae declaratio (oficiální církevní prohlášení za učitele církve).
Samotný titul je po pečlivém přezkoumání celého díla udělován kongregací Sacra Rota a potvrzen papežem. Nejedná se při tom o neomylné rozhodnutí ex cathedra, čímž by se prohlašovalo, že spisy učitele církve neobsahují omyly.
[editovat] Chronologický seznam učitelů katolické církve
Tento seznam odpovídá pořadí přijetí daného autora za učitele církve, nikoli jeho životopisným datům.
- sv. Ambrož
- sv. Augustin
- sv. Jeroným
- sv. Řehoř Nysský
- sv. Jan Zlatoústý
- sv. Atanáš
- sv. Tomáš Akvinský
- sv. Bonaventura
- sv. Hilarius
- sv. Basil
- sv. Cyril Jeruzalémský
- sv. Řehoř Naziánský
- sv. Cyril Alexandrijský
- sv. Petr Chrysolog
- sv. Lev
- sv. Řehoř Veliký
- sv. Izidor Sevillský
- sv. Jan Damašský
- sv. Beda Ctihodný
- sv. Petr Damián
- sv. Anselm
- sv. Bernard
- sv. Antonín Paduánský
- sv. Albert Veliký
- sv. Jan od Kříže
- sv. Petr Kanisius
- sv. Robert Belarmin
- sv. František Saleský
- sv. Alfons z Liguori
- sv. Kateřina Sienská
- sv. Terezie od Ježíše (z Ávily, zvaná též Veliká)
- sv. Terezie od Dítěte Ježíše (z Lisieux)
