Valašsko (Morava)
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Valašsko je národopisný a kulturní region na severovýchodě Moravy, sousedící na jihu s Moravským Slováckem a na západě s Hanou. Lze ho vymezit přibližně územím okresu Vsetín a jihovýchodní částí okresu Zlín kolem města Valašské Klobouky. V Rožnově pod Radhoštěm se nachází překrásný skanzen Valašské muzeum v přírodě, v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic.
Obsah |
[editovat] Rozsah oblasti
Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně (kromě východní hranice, která je dána státní hranicí se Slovenskem). Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje - typ krajiny, bývalý způsob života, kroje, nářečí. Dříve hlavní roli hrálo hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo valašské pastevectví. Později, kdy pastevectví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel - Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy. Toto pojetí také zahrnuje nejširší území (za Valachy se například někdy považují i obyvatelé Zlína).
Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a přechodné oblasti. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko, Vsetínsko, Rožnovsko a oblasti kolem Valašského Meziříčí na severu a Valašských Klobouk na jihu. Na okraji leží např. Slavičín či Vizovice. Přechodné oblasti jsou Podřevnicko (oblast kolem Zlína) - přechod mezi Slováckem, Hanou a Valašskem, avšak s výrazně převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k Valašsku. Dále Luhačovické Zálesí mezi Slováckem a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), Hostýnské Záhoří na západě na hranicích s Hanou a severní úpatí Beskyd (např. Frenštát pod Radhoštěm a okolí). Oblast kolem Frýdku-Místku se z důvodu zdejšího nářečí nazývá Lašsko, ale od Valašska se jinak příliš neliší. Podobně Nový Jičín s okolím, tzv. Kravařsko, se řadí k Lašsku i Valašsku.
[editovat] Města
- Brumov
- Frenštát pod Radhoštěm
- Karolinka
- Kelč
- Valašské Klobouky
- Valašské Meziříčí
- Vsetín
- Rožnov pod Radhoštěm
- Štramberk
- Vizovice
- Zlín
- Zubří
[editovat] Obce
- Bratřejov
- Bystřička
- Dolní Bečva
- Francova Lhota
- Halenkov
- Hovězí
- Horní Bečva
- Horní Lideč
- Hošťálková
- Huslenky
- Choryně
- Janová
- Jarcová
- Jasenná
- Jablůnka
- Kateřinice
- Lačnov
- Leskovec
- Lidečko
- Liptál
- Lužná
- Mikulůvka
- Malá Bystřice
- Nový Hrozenkov
- Oznice
- Poteč
- Pozděchov
- Pržno
- Prostřední Bečva
- Ratiboř
- Růžďka
- Seninka
- Střítež nad Bečvou
- Študlov
- Ublo
- Ústí
- Valašská Bystřice
- Valašská Polanka
- Valašská Senice
- Velká Lhota
- Veselá
- Vidče
- Vigantice
- Velké Karlovice
- Zašová
- Zděchov
[editovat] Dějiny
Severovýchodní Morava má oproti jiným oblastem značně odlišnou historii. Tradičně bylo toto neúrodné území řídce osídleno. V 13. století dochází k osídlování nížin. Tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády. K výraznějšímu vzestupu počtu obyvatel došlo až v souvislosti s dějinným procesem zvaným valašská kolonizace. Na sklonku středověku, ale zejména po roce 1500 přichází pastvecký lid zvaný Valaši a osídluje hospodářsky nevyužité kopcovité oblasti. Nejprve se Valaši objevili na území Hukvaldského panství. Toto území se dnes řadí do regionu Lašsko. Postupně se cílem kolonizace stala celá severovýchodní Morava.
Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň - desátý kus dobytka a jejich postavení zaručovalo valašské právo. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jenoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny 19. století spory o to, jestli se jednalo více o lid původu rumunského či slovenského. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnický nejednotní. V Rumunsku má valašské pastevectví a salašnictví svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští pastevci horské oblasti na různých slovanských územích - nejprve na Ukrajině, a později v Polsku, Slovensku i jinde. Severovýchodní Morava byla posledním regionem osídleným v souvislosti procesem známým jako valašská kolonizace. Všude ve slovanských oblastech Rumuni etnicky splynuli s původním obyvatelstvem. Například ukrajinští Valaši se názývají Huculi.
V počátcích valašské kolonizace byla severovýchodní Morava osídlena dvojím lidem. Nížiny obývali původní Moravané - horští zemědělci a kopce nově příchozí pastevci - Valaši. Brzy obojí lid splynul v jedem celek. Na Valašsku se mísila kultura moravská a karpatská.
Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také třicetiletá válka a valašské povstání. Již koncem roku 1620 se Valaši vzbouřili proti Habsburkům. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku 1644 kdy bylo krvavě potlačeno. V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo Valach znamenalo totéž co rebel či nespokojený živel.
Neklidným obdobím bylo i 18. století, kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně evangelická víra. Náboženský útlak částečně odstranil toleranční patent, který vydal císař Josef II. v roce 1781.
V době druhé světové války na Valašsku působili partyzáni. Němečtí nacisté tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznámější z těchto osad je Ploština.
Po válce proběhla industrializace a Valašsko získalo výraznější průmyslový charakter.
[editovat] Řeky a vodní plochy
[editovat] Řeky
- Bečva
- Vsetínská Bečva
- Rožnovská Bečva
[editovat] Vodní plochy
- Bystřička (přehrada)
- Horní Bečva (přehrada)
- Stanovnice
[editovat] Osobnosti
- Antonín Bajaja
- Josef Baruch
- Miloš Boria
- Jiří Demel
- Čeněk Kramoliš
- Karel Hofman
- Bohumír Jaroněk
- Alois Jaroněk
- Metoděj Jahn
- Záviš Kalandra
- Josef Kalda
- Jan Karafiát
- Josef František Karas
- Jaroslav Křička
- Jiří Křižan
- Jiří Křenek
- Miloš Kulišťák
- Amálie Kutinová
- Ladislav Nezdařil
- Jan Pelár
- František Podešva
- Marie Podešvová
- Jan Nepomuk Polášek
- Bolek Polívka
- Břetislav Rokyta
- Jan Rous
- Josef Sousedík
- Jarmila Šuláková
- Mojmír Trávníček
- Bartoš Vlček
- Josef Orság Vranecký
[editovat] Prameny
- Baletka, Ladislav: Růžďka, pohled do historie obce na Valašsku, Vsetín 1998
- Baletka, Ladislav - Zapletal, Ladislav: Okres Vsetín, Ostrava 1987
- Burian, Ilja - Burian, Bohuslav: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993, ISBN 80-900025-4-4
- Dostál, Franišek: Valašská povstání za třicetileté války, Praha 1956
- Janoška, Martin: Valašsko očima geologa, Olomouc 2000
- kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
- kolektiv autorů: Přírodou a historií Valašskomeziříčska po naučných stezkách, Valašské Meziříčí 2004
- kolektiv autorů: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska, Valašské Meziříčí, 2000, ISBN 80-238-5704-5
- Pavelka Jan, Trezner Jiří (eds.): Příroda Valašska, Vsetín 2001, ISBN 80-239-7892-1
