Varhany

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Varhany v chrámu Sv. Kateřiny, Frankfurt nad Mohanem

Varhany jsou největší a mechanicky nejsložitější hudební nástroj. Tóny se v něm tvoří v dřevěných nebo kovových píšťalách buď chvěním vzduchových sloupců, nebo chvěním kovových jazýčků (podle druhu píšťal). Stlačený vzduch se do píšťal vhání obvykle měchem. Moderní varhany mohou mít až sedm manuálů, dva pedály, desítky rejstříků a až 10 000 píšťal velikosti od 11 mm do 10 m.

[editovat] Historie

Předchůdci tohoto nástroje jsou Panova píšťala a dudy. Dlouhá staletí usilovného zvětšování a zdokonalování dala vznik „královskému“ nástroji, který zdobí největší katedrály světa stejně jako malý venkovský kostelík. Jsou nadále budovány i v moderních koncertních sálech.

Největší službu umění vykonaly varhany v době hudebního baroka, kdy se na ně provozovaly velkolepé koncerty. Ale hlas varhan neztratil své kouzlo ani dnes - svědčí o tom vyprodané varhanní koncerty ať v koncertních síních s moderními elekrifikovanými nástroji nebo ve chrámech s historickými nástroji. V Praze je takovou historickou koncertní síní např. chrám sv. Jakuba na Starém Městě. Pro varhany psali hudbu skladatelé všech dob (Johann Sebastian Bach v období baroka, Antonín Dvořák v době romantismu či Petr Eben v moderní hudbě, a každá doba měla také své slavné varhaníky a stavitele těchto nástrojů.

České varhanářství bylo velmi ovlivněno varhanářstvím německým, proto zde občas uvádíme i německé pojmy.

[editovat] Princip

Barevnosti tónů varhan se dosahuje využitím tvorby alikvotních tónů na několika píšťalách současně.

[editovat] Části varhan

[editovat] Stroje

Varhany sestávají z více strojů (de:Werk). Jednotlivé stroje mívají různou velikost a zpravidla vývají umístěny na různých místech a podle toho mívají i své vlastní pojmenování, např:

Hlavní stroj (de:Hauptwerk) – zpravidla největší stroj
Horní stroj (de:Oberwerk) – stroj, umístěný nad hlavním strojem
Prsní stroj (de:Brustwerk) – stroj, umístěný před hráčem (tj. zpravidla pod hlavním strojem, který bývá umístěn výše)
Positiv (de:Positiv) – menší stroj.
Zadní positiv (de:Rückpositiv) – positiv umístěný za zády hráče (zpravidla v zábradlí kruchty)
Žaluziový stroj (de:Schwellwerk) – stroj, umístěný ve skříni, uzavíratelné žaluziemi pro plynulé tlumení zvuku
Pedál (de:Pedalwerk) – stroj s basovými píšťalami, ovládaný zpravidla pedálnicí(pedálem)

Zejména v romantické době se stavěly stroje i na dalších místech:

Spodní stroj (de:Unterwerk) – stroj, umístěný zpravidla po obou stranách v úrovni hracího stolu
Zadní stroj (de:werk) – stroj umístěný za hlavním strojem
Vzdálený stroj (de:Fernwerk) – stroj umístěný ve větší vzdálenosti, např. až na druhé straně kostěla

Každý ze strojů bývá tradičně umístěn ve vlastní varhanní skříni, ale může být umístěno i více strojů v jedné skříni. Naproti tomu může být i jeden stroj rozdělen do více skříní &dash& např. pedál do dvou skříní po obou stranách hlavního stroje.

Obvykle je každý ze strojů ovládán jedním manuálem (klávesnicí) nebo pedálnicí (pedálem) hracího stolu, proto počet strojů obvykle odpovídá počtu manuálů a pedálů u varhan. Pedál mají varhany zpravidla jen jeden (výjimkou jsou španělské varhany, které mívají pedály dva).

V českých kostelích nejčastěji nacházíme dvoumanuálové varhany, které mají zpravidla hlavní stroj, positiv a pedál. Varhany ve ve větších kostelích bývají trojmanuálové, výjimečně čtyřmanuálové – i ve velkých konzertních síních. Naproti tomu malé varhany mohou být i jen jednomanuálové s pedálem. Malé varhánky, které by měly jen jeden manuál bez pedálu, se nenazývají varhanami, ale positivem. Malý přenostný positiv se nazývá portativem.

Každý stroj má svoji vlastní vzdušnici, která nese píšťaly. Ke každému stroji vede od hracího stolu traktura. Zdroj vzduchu naopak bývá pro všechny stroje společný, i když některé stroje mohjou mít vlastní vyrovnávací měch.

[editovat] Píšťaly

Zdrojem zvuku u varhan jsou různé píšťaly. Ty si můžeme rozdělit podle různých kriterií:

dle fyzikálního způsobu vzniku zvuku:

- retné (labiální): zvuk zde vzniká chvěním zvukového sloupce, podobně jako u zobcové flétny. Výška tónu je dána pčedevším délkou kmitajícího vzduchového sloupce:
  - otevřené: Horní konec píšťaly je otevřený a proto se délka kmitajícího sloupce rovná délce akustické půlvlny. Tyto píšťaly produkují kromě základního tónu sudé i liché alikvoty.
  - kryté (kryty): Horní konec píšťaly je uzavřený pohyblivou zátkou (kvůli ladění) a proto se délka kmitajícího sloupce rovná délce akustické čtvrtvlny. Tyto píšťaly produkují kromě základního tónu jen sudé alikvoty.
  - polokryté: přechod mezi otevřenými a krytými - jejich základní kmitočet leží také mezi. Zpravidla jsou koustruovány jako:
    - trubicové: zátka má v sobě otvor, zpravidla ještě se vsazenou trubicí
    - kónické: jejich průřez se směrem nahoru zužuje, nahoře je malý otvor

- jazykové (jazyky): zvuk vzniká chvěním kovového jazýčku, jehož rozměry a materiál určuje výšku tónu; déla těla píšťaly (rezonátor) má vliv pouze na zabarvení výsledného zvuku, ale jeho výšku podstatně neovlivňuje.
  - jazykové píšťaly nárazné: jazyk zde naráží podobně jako např. plátek u klarinetu nebo u hoboje. Zvuk takové píšťaly je ostrý, obsahuje množství harmonických (alikvotních) tónů.
  - jazykové píšťaly průrazné: jazyk zde prokmitává podobně jako např. plátek u harmoniky nebo u harmonia. Zvuk takové píšťaly je kulatější, obsahuje méně harmonických (alikvotních) tónů.

dle materiálu:
- dřevěné, zpravidla s obdélným průřezem
- kovové, zpravidla s kruhovým průřezem:
  - zpravidla cínové (tj. ze slitiny cínu a olova)
  - v gotické době, ale někdy i dnes, měděné
  - u levných varhan nebo z dob, kdy bylo cínu nedostatek (za války, po válce) zinkové. (Za války docházelo často k rekvírování varhanních píšťal, podobně jako kostelních zvonů, na strategickou surovinu pro zbrojní průmysl. Zinkové píšťaly se pak často používaly jako náhražka cínových.)
  - výjimečně z jiných materiálů (amatérské konstrukce, levné domácí varhánky, portativy, hračky, extravagantní nápady atd): papír, sololit, překližka, umělé hmoty apod.

dle mensury (viz níže):
- píšťaly s normální mensurou
- píšťaly široké
- píšťaly úzké

Podle uvedených kriterií pak celé píšťalové řady vytvářejí rejstříky. Přitom se však v průběhu rejstříku může měnit jak mensura, tak i použitý materiál (ve spodní části dřevo, v horní cín) či stavba (ve spodní části kryté, ve střední polokryté a v horní otevřené).

[editovat] Tónový rozsah

Tónový rozsah varhan, nahlížený podle rozsahu manuálu, se může zdát (ve srovnání s jinými klávesovými nástroji, např. s [[fortepiano]fortepianem], cemballem nebo harmoniem) poměrně malý, neboť zpravidla obnáší čtyři až čtyři a půl okrávy: od velkého C do tříčárkovaného c, případně tříčárkovaného d nebo f. Tento rozsah se týká rejstříku v základní poloze, kterou je 8 stop. Vzhledem k tomu, že varhany mohou obsahovat restříky od 32 stop až po 1 stopu, může být jejich celkový tónový rozsah 7–9 oktáv. Proto se říká, že varhany jsou hudebním nástrojem, který má největší tónový rozsah (nepočítáme-li elektronické zdroje zvuku).

[editovat] Rejstříky

Každý stroj sestává z několika řad píšťal čili rejstříků (registrů), které je zpravidla možno nezávisle zapínat a vypínat. (To je vymoženost od doby renesance; v gotických varhanách zpravidla hrály všechny rejstříky najednou.)

Každý rejstřík sestává z píšťal různé konstrukce, z různého materiálu, různých rozměrů a tím i různé barvy zvuku a různé tónové výšky. Kolika a jakými rejstříky varhany disponují se nazývá disposice. Každý stroj může mít jiný počet rejstříků a rejstříky jednotlivých strojů se liší, čímž se dosahuje různé síly i charakteru zvuku při hře na různé manuály.

Výška rejstříku vypovídá o tom, v jaké výšce píšťaly znějí. Udává se podle toho, jako délku má otevřená labiální píšťala nejnižšího tónu, který je zpravidla na klávese velké C.

Názvů rejstříků je téměř nepřeberné množství (mohou jich být stovky; většina takových až exotických názvů vznikala v romantice, kdy se varhanáři pot tlakem módy snažili napodobit všechny možné zvuky, například ptaří cvrlikání, lidský hlas – vox humana – apod.) Proto uvedeme jen několik základních:

Otevřené píšťaly:
- Normální mensura:
  - Principál je prakticky základním rejstříkem téměř každých varhan. Nejčastěji kovový, v základní délce u hlavního stroje má 8 stop. U dalších strojů nebo u menších varhan a positivů může být jen 4-stopý nebo 2-stopý.
  - Oktáva: zpravidla stejné konstrukce a mensury jako principál, posazená o oktávu výš (tj. např. pro 4-stopý principál bude oktáva 2-stopá)
  - Superoktáva: další oktáva nad oktávou
- Široká mensura:
  - Flétna
- Úzká mensura:
  - Salicionál
  - Gamba
- Mixtura: rejstřík, složený z několika řad malých píšťal, vytváří zvukovou korunu (posiluje alikvotní tóny) nad principály.

Kyté píšťaly:
- Kryt velký (Copula major): Zpravidla osmistopý základní rejstřík u strojů, ve kterých principál na osmistopé posici není disponován. Zpravidla (ve spodních partiích) dřevěný.
- Kryt malý (Copula minor): O oktávu výše posazený nad velkým krytem, tj. čtyřstopý.
- Subbas: 16-stopý zpravidla dřevěný rejstřík, zpravidla základní rejstřík disponovaný v pedálu.

Jazykové píšťaly (u českých varhan jsou spíše vzácností, disponují se většinou jen do větších varhan)
- Trubka
- Pozoun
- Regál: často na posici základního rejstříků u malých portativů.

[editovat] Varhanní skříň

Varhanní skříň je to, co je zpravidla na každých varhanách nejvíce vidět. Varhany mohou mít více skříní, případně skříň dělenou. Každá skříň zpravidla uvnitř skrývá varhanní stroj. Z varhanního stroje jsou zpravidla vidět pouze přední píšťaly, kterým bývá věnována zvláštní umělecká pozornost; řada těchto předních, viditelných píšťal, se nazývá prospekt.

Nebývá zvláštností, že varhanní skříň, na rozdíl od vlastních varhan, navrhuje, vyrábí či restauruje jiný řemeslník či jiná firma. Na varhanní skříni je kromě akustických a technických parametrů významná i stránka výtvarného provedení, která zpravidla koresponduje s provedením interieru kostela a s jeho architekturou. Samozřejmě by ale styl varhanní skříňě měl korespondovat i se stylem varhan.

[editovat] Hrací stůl

Hrací stůl umožňuje varhaníkovi ovládat všechny varhanní stroje z jednoho místa. Zpravidla je každý varhanní stroj ovládán jedním manuálem, basový stroj pedálem. Během hry může varhaník využívat různé manuály a tím měnit charakter zvuku. Kromě manuálů jsou na hracím stole umístěna rejtříková táhla (manubria) či klapky, která umožňují i během hry zapínat a vypínat jednotlivé rejsříky. U komplikovaných skladeb, které vyžadují časté rejstříkování, proto varhaníkovi může vypomáhat druhá osoba, tzv. registrátor. Volba vhodných rejstříků je podstatnou součástí toho, jak je ta či ona varhanní skladba interpretována. V některých případech autor varhanní skladby použití vhodných rejstříků předepíše, často ale leží volba registrace na interpretovi, který musí volit rejstříky podle toho, jaké rejstříky jsou u těch kterých varhan k disposici.

[editovat] Traktura

Rozvádí pohyby kláves a rejstříkových manubrií či klapek do jednotlivých strojů. Traktura může být:

mechanická – pomocí táhel
pneumatická – pomocí vzduchových trubiček
elektrická – pomocí elektrických kabelů
mechanicko-elektrická –

[editovat] Zdroj vzduchu

Stlačenému vzduchu, určenému k rozeznívánjí píšťal, případně i k pohonu pneumatické traktury, se ve varhanářské terminologii říká vítr.

Měchy – tradiční zdroj větru, poháněný kalkantem
Ventilátor – současně používaný zdroj větru, poháněný elektromotorem
výpustný systém –
tlakový systém –

[editovat] Nej:

[editovat] Největší varhany

na světě: Atlantic City Convention Hall, New Jersey: 7 manuálů, 1 pedál, 1255 rejstříků, 33112 píšťal. Největší píšťala měří přes 16 metrů, nejtěžší váží 1 tunu. Hala má 41000 míst k sezení. [1], [2], [3]
v České republice: Olomouc, kostel sv. Mořice: 5 manuálů, 1 pedál, 135 rejstříků a 10.400 píšťal a zvukových center. [4], [5]
v Praze: Praha 1, Staré Město, chrám sv. Jakuba staršího: 4 manuály, 1 pedál, 95 rejstříků. [6]

[editovat] Nejstarší varhany

dochované a dosud funkční: Notre-Dame-de-Valère: 1 manuál, 1 pedál, 8 rejstříků (postaveny koncem 14. století) [7]

[editovat] Nejstarší a největší dosud fungující varhanářské firmy v Čechách

Rieger - Kloss, Krnov - od r. 1873,
Organa, Kutná Hora - od 19. stol. (Tuček & Melzer), nyní cca 10 zaměstnanců

[editovat] Odkazy

Ing. Petr Bernat: Anatomie varhan
ITEM: Malá encyklopedie varhan
Alena Michálková & Pavel Marek: Varhaníci on-line
Miloslav Šimek: Varhanní stránka
Josef Žižka: Varhanní nástroje

Wikimedia Commons nabízí multimediální obsah k tématu

Varhany

Citováno z „http://cs.wikipedia.org../../../v/a/r/Varhany.html“

Kategorie: Hudební nástroje