Veněra 7
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| 1970-060A - Venera 7 | |
|---|---|
| Název objektu | Venera 7 |
| COSPAR | 1970-060A |
| Katalogové číslo | 4489 |
| Start | 17. srpna 1970, 05:38:22 UTC |
| Kosmodrom | Bajkonur |
| Nosná raketa | Molnija-M |
| Stav objektu | přistál na povrchu Venuše |
| Přistání | 15. prosince 1970 |
| Provozovatel | SSSR |
| Výrobce | SSSR |
| Kategorie | planetární sonda |
| Hmotnost | 1180 kg |
Sonda Veněra 7 byla sovětská vesmírná sonda, která jako první lidské těleso přistálo na jiné planetě. Sonda byla v anglickém přepisu někdy uváděna jako Venus 7 a konstrukční označení během její výroby bylo V-70 No. 630. Konstrukčně se podobala své předchůdkyni Veněra 4. Sonda byla konstruována tak, aby umožnila pokus o přistání na povrchu Venuše, který byl do té doby nedosáhnut předchozími sondami, když byly zničeny v atmosféře planety.
Obsah |
[editovat] Popis sondy
Sonda se skládala ze dvou částí - orbitálního modulu a sestupové části, která byla vybavena padákem pro brždění průletu atmosférou a pro ochranu před vznikajícím žárem v atmosféře byla vybavena titanovým tepelným štítem. Sestupový modul měl hmotnost 495 kg. [chybí zdroj]
[editovat] Průběh mise
Po opuštění sovětského kosmodromu Bajkonur dne 17. srpna roku 1970 se sonda vydala na cestu z orbitální dráhy Země směrem k Venuši, kam dorazila v prosinci a dne 15. prosince vstoupil sestupový modul do nehostinné atmosféry, o kterém se v minulosti myslelo, že bude vypadat jako Země. (Je zajímavostí, že ještě během letu sondy Veněra 7 panovali představy, které předpokládaly výskyt tekuté vody na povrchu planety i přes to, že byly známy výsledky z předchozích misí (Veněra 5 a 6), které ukázaly vysoké teploty atmosféry a vysoké hodnoty tlaku.) Po průletu atmosférou a následném brždění kapsle vlivem atmosférického tření a zahřátí tepelného štítu, sonda zpomalila svojí rychlost natolik, že mohl být vystřelen padák, který zbrzdil průlet sondy na minimum. Po otevření padáku a pomalém sestupu k povrchu Venuše se rozvinula i anténa a sonda začala předávat naměřená data o podmínkách v atmosféře.
Posledních deset metrů sonda prožila volný pád, jelikož došlo k odtržení padáku a sonda tak „prostě spadla dolů“ na povrch, což mělo za následek nejspíše poruchu na vysílači sondy a následné ztrátě signálu ze sondy v Ruské kontrolní stanici pro hluboký vesmír. Vědci prohlíželi vysílací frekvenci, ale vyjma vesmírného šumu v pozadí nebyl zaznamenán žádný přímý signál od sondy. Zklamání ale po týdnu vystřídalo obrovské nadšení mezi inženýry pana Lavochkina, když experti z Moskevského institutu pro radio-elektroniku ohlásili, že se jim podařilo na pozadí kosmického šumu objevit velmi slabý signál od dopadlé sondy Veněra 7.
Sonda vysílala celkem 58 minut, z čehož 35 minut vysílala během průletu atmosférou a následně pak 23 minut z povrchu, než jí nehostiné podmínky (deště kyseliny sírové) a vysoký tlak zničily.
Sonda odvysílala na Zemi naměřené hodnoty povrchové teploty, která byla určena na 474 ± 20 °C. [1] Tlak na povrchu Venuše v místě přistání dosahoval přibližně 90krát větší hodnotu tlaku než je na zemském povrchu, což odpovídá přibližně ekvivalentu tlaku 2,4 kilometrů pod oceánem. Sonda tak definitivně potvrdila skutečnost, že na povrchu Venuše není člověk schopen přežít ani vteřinu kvůli nepřízní obou hodnot a posunul hodně stranou i úvahy, že na Venuši se nachází voda v kapalném stavu. V místě přistání byla okolní hornina tvořena převážně z metalických hornin, ve kterých byl zastoupen převážně zinek. Sonda přistála na místě o souřadnicích 5° j.š., 9° z.d. na místě, které nazýváme Alpha Regio.
Úspěšné přistání sondy přineslo Sovětskému svazu další prvenství, jelikož sonda Veněra 7 se stala první sondou vytvořenou člověkem, která přistála na jiné planetě než na Zemi a úspěšně z jejího povrchu odvysílala vědecká data (je samozřejmostí, že se dá předpokládat, že lidské sondy dopadly již na jiné planety před tím, ale vždy se jednalo o zřícení sondy, Veněra 7 byla první, která přistála záměrně a přistání přežila.) Sonda dále poskytla neocenitelné informace o povrchu Venuše, který není možno vidět ze Země pro hustý závoj atmosféry.
[editovat] Externí odkazy
[editovat] Prameny
- ↑ AVDUEVSKIY, V. S., et al. Structure and parameters of the Venus atmosphere according to Venera probe data. Edit. Hunten, D. M., Colin, L., Donahue, T. M., and Moroz, V. I.. Venus, 1983, s. 280-298.
| Veněra 6 | Veněra 7 | Veněra 8 |
