Vlašský dvůr
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlašský dvůr je opevněná královská rezidence a zároveň sídlo mincovny ve městě Kutná Hora.
[editovat] Historie Vlašského dvora
Na tomto místě stával opevněný hrádek k ochraně důležité obchodní cesty (tzv. Haberské stezky) spojující Čechy a Moravu již ve 13. století ještě před založením samotné Kutné Hory.
K novému využití došlo koncem 13. století, kdy zde na bezpečném opevněném místě (samotné hornické osady v té době nebyly opevněny) bylo skladováno vytěžené stříbro a zároveň zde bylo zřízeno sídlo královského úředníka – urburéře dohlížejícího na těžbu stříbra.
Vhodná poloha přímo na okraji těžebního pásma (zdroje surového stříbra) předurčila toto místo za sídlo centrální mincovny vybudované zde během první třetiny 14. století. Spolu s mincovnou bylo zde vybudováno i sídlo mincovních a horních úřadů a rovněž i královská rezidence. Počátkem 14. století na základě mincovní reformy českého krále Václava II. sem byly soustředěny všechny tehdejší mincovny pracující doposud v Praze, Brně, Jihlavě i dalších městech.
K provedení mincovní reformy spočívající v ražbě nové hodnotné stříbrné mince – Pražského groše za účelem odstranění doposud panující nejednotnosti denárových mincí byli sem pozváni z italské Florencie specialisté – mincmistři. Tito Italové zde působili po několik desetiletí a podle nich obdržel objekt mincovny jméno.
Ražba pražského groše sice započala v Praze, ale brzy byla přenesena do Vlašského dvora v Kutné Hoře, kde byla v přízemí zřízena razírna mincí – preghaus a zároveň se zde nacházely paprsčitě uspořádané kovárny (šmitny) pro tvorbu polotovarů pro výrobu mincí.
Přestavba Vlašského dvora provedená pražskou stavební hutí koncem 14. století radikálně změnila vzhled objektu. Královská rezidence byla rozšířena o nové prostory a o pokladnici umístěnou pod nově zbudovanou kaplí, z níž se do dnešní doby dochovaly silně opevněné dveře umístěné v kamenném ostění s latinským nápisem „Noli me tangere“ – Nedotýkej se mne.
V bezprostřední blízkosti bydlel od konce 15. století nejvyšší mincmistr, který dohlížel na ražbu mince. V nově postavené královské rezidenci často přebývali čeští králové (zejména Václav IV. a Vladislav Jagellonský.
Vzhledem k úpadku stříbrného dolování byla činnost mincovny v roce 1724 ukončena a Vlašský dvůr byl od té doby využíván k nejrůznějším účelům a značně zchátral. Koncem 19. století byl z prostředků města opraven a v současné době je využíván jako galerie a muzeum mincovnictví v Kutné Hoře.
[editovat] Památky Vlašského dvora
Nejcennější památku tvoří gotická královská kaple zasvěcená patronu Čech sv. Václavovi a později i sv. Ladislavovi – patronu uherského království, založená v roce 1386. Výzdoba kaple po rekonstrukci v roce 1904 byla provedena v secesním slohu malíři Františkem a Marií Urbanovými. Oltáře v kapli byly sestaveny z částí oltářů zhotovených před rokem 1497.
