Vladař

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vladař, italsky Il Principe, kniha Niccolò Machiavelliho, je nejvýznamnější dílo tohoto politika, diplomata a spisovatele, který je považován za zakladatele politologie. Ve svém díle Machiavelli nejprve dělí státy na republiky a autokracie (knížectví). Dále se zabývá pouze autokraciemi. Ty rozděluje podle způsobu vzniku na zděděné a nově vzniklé. Zaměřuje především na nově vzniklé, jelikož udržet moc ve zdědených knížectvích považuje, za normálních okolností, snadné.

Nejvýznamnější částí Vladaře jsou právě rady vládcům, jak si moc udržet, které podepírá mnohými příklady z historie, především Itálie. Jeho oblíbeným příkladem dobrého vládce je Cesare Borgia. Právě tyto rady budí dnes u některých lidí vůči Machiavellimu největší odpor, viz pojem machiavellismus. Machiavelli například tvrdí, že je lepší být obáván, než milován. Považuje lidi za spíše špatné, než dobré, proto prý snáze zapomenou na lásku k vládaři, než na strach z něho. Dobré je prý dělat veškerá nepopulární opatření ihned po získání moci, jelikož na krátký šok lidé snáze zapomenou. Zvláště nepříjemná opatření má vládce vždy dělat v zastoupení a pokud je třeba, obrátit hněv lidu na svého zástupce. Vladař musí být silný jako lev, ale také mazaný jako liška. Ohledně dohod a smluv se domnívá, že není možné cítit se být vázán dohodou, která byla uzavřena za jiných než aktuálních podmínek.

„Potenciální nepřátele je třeba zahrnovat laskavostmi, nebo je zničit. Za malá příkoří se mohou mstít, za ta velká již nikoli.“

Významným pojmem, se kterým ve své práci pracuje, je pojem „virtù“. Toto slovo bylo používáno již před ním i po něm, obvykle ve významu čestného a správného jednání. Machiavelli tvrdí, že politika má jinou morálku a že co by v obyčejném životě mohlo být považováno za nemorální, naopak v politice je správné. Tvrdí, že pokud se politik zásadově řídí občanskou morálkou, je špatným politikem. Jeho povinností je učinit vše, co je potřeba pro zájmy svého státu a nesmí se ohlížet na nic jiného. Takový politik pak prý disponuje „virtù“ a bude mu přát štěstěna. Odlišení morálky v životě a v politice je vůbec nejvýznamnější poselství této knihy.

Kniha byla napsána v roce 1513, ale vyšla až po smrti autora roku 1532. Věnována byla rodu Medicejských, po jejichž návratu k moci ztratit jakékoukoliv funkci u florentské vlády. Právě tyto okolností sepsání Vladaře značně ovlivňují vyznění díla, které se snaží podbízet autokratickému vládci. Machiavelli však ve skutečnosti byl spíše republikán, což dokazuje dílem Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia. Především však byl velkým italským vlastencem, dějiny roztříštěné a slabé středověké Itálie sepsal v díle Florentské letopisy, primárně zaměřené na dějiny Florencie. Jeho představou bylo sjednocení Itálie, jakožto jediná možná obrana před silnějšími sousedy, což se později stalo. V zájmu této věci mu bylo jedno, bude-li Itálie sjednocena formou republiky, nebo autokracie.

[editovat] Externí odkazy

• Il Principe [MetaLibri Digital Library]
• Il Principe (HTML e-book)