Vlas
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vlas je zrohovatělá organická látka. V průměru mají na hlavě nejvíce vlasů světlovlasí lidé (okolo 140.000), nejméně zrzaví (asi 80.000). Za jeden den člověku běžně vypadne 80-100 vlasů. Každý vlasový kořínek má přitom v průběhu existence (postupně) až 12 vlasů.
Padání vlasů se rozděluje na vratné (dočasné) a nevratné. Příčinami vratného vypadávání může být stres, těhotenství nebo například nedostatek vitamínů. Nevratné vypadávání vlasů je důsledkem činnosti mužských hormonů testosteronu a dihydrotestosteronu. Pro omezení vypadávání vlasů je důležitá řada faktorů - zejména dostatečné prokrvení pokožky. Proto se dá vypadávání vlasů zmírnit masáží hlavy.
Člověk samotný většinou klade důraz na společenskou funkci vlasů - upravuje si účes, barvu a délku vlasů. Po první světové válce začínají muži v západních kulturách nosit kratší vlasy, zatímco ženy je mají typicky delší. Byl to přímý důsledek války, během které se museli muži na frontě vypořádat s řadou nemocí a parazitů a krátký sestřih byl výhodnější z hygienického hlediska. Vlasy však plní důležitou funkci i z pohledu biologie. Až na několik výjimek jsou přítomny (ve formě srsti nebo chlupů) u všech savců a jejich nejdůležitější funkcí je termoregulace (ať už v teplém nebo chladném prostředí).
[editovat] Fakta
- Vlas má podobnou pevnost jako kevlar. Jediné vlasové vlákno dokáže udržet 100-gramové závaží.
- Průměr vlasu je zhruba 18 µm - 180 µm.
- Po 85. roku života jsou vlasy téměř u všech lidí naprosto bezbarvé.
