Vydra říční

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vydra říční

Vydra říční

Stupeň ohrožení

téměř ohrožený

Vědecká klasifikace

Říše:	Živočichové (Animalia)
Kmen:	Strunatci (Chordata)
Třída:	Savci (Mammalia)
Řád:	Šelmy (Carnivora)
Čeleď:	Lasicovití (Mustelidae)
Podčeleď:	Vydry (Lutrinae)
Rod:	Vydra (Lutra)
Druh:	Vydra říční (Lutra lutra)

Binomické jméno

Lutra lutra
Carl Linné, 1758

Vydra říční Lutra lutra je kriticky ohrožený druh lasicovité šelmy ČR. Existenci populací vydry říční ohrožují změny hlavních biotopů a snižování potravních zásob. V textu Bernské konvence je vydra říční uvedena v seznamu přísně chráněných druhů.

[editovat] Velikost

Hmotnost: 5–12 kg
Délka: 62–83 cm
Výška: 30 cm

[editovat] Rozšíření a početnost

Je to palearktický druh, který žije v Evropě, severní Africe a větší části Asie. Severní hranice areálu sahá od Skandinávie přes Sibiř, Mandžusko až po Kurily a Japonsko. Jižní hranice sahá od Maroka přes Alžír a státy jižní Evropy do Asie, kde jižní hranice není přesně vymezena. Vydra se v České republice vyskytuje v jižních Čechách, na Šumavě a na Českomoravské vrchovině, dále v Severních čechách v oblasti Českého švýcarska a Lužických hor, Šluknovské pahorkatiny a na Českolipsku. Můžeme jí potkat především u tekoucích vod, ale i rybníků. Na podzim se stěhuje k menším tokům, které nezamrzají, ale poskytují dostatek potravy. Na Slovensku je výskyt vydry soustředěn do středoslovenského a východoslovenského kraje. Ještě v 19. století byl tento druh rozšířen po celém území dnešní ČR, rychlý pokles nastal mezi léty 1850 až 1950, kdy byla vydra intenzívně lovena.

[editovat] Stanoviště

Vydra říční je vázána především na tekoucí vody. Na jaře se usídluje především na středních a dolních tocích řek; jako další vhodný biotop lze označit rybníky a toky, které tyto rybníky napájejí. V takových biotopech s hlinitými břehy, vyššími než 1 m, často podemletými, v úsecích s bohatými břehovými porosty, četnými tůněmi a s bohatou rybí obsádkou nachází vydra optimální podmínky pro odchov mláďat. Na podzim zvířata migrují do pstruhového pásma menších toků, kde jim množství nezamrzajících úseků umožňuje přežít zimu. Přitom též přecházejí z povodí do povodí. V úsecích toků se III. a vyšším stupněm znečištění nežijí, stejně jako v úsecích technicky upravených napřímením toku a zpevněním břehů. Vhodných biotopů ubývá právě v důsledku činnosti člověka (stavba velkých vodních děl, regulace, znečištění). Na celém území ČR dnes vydra říční žije především na menších tocích a rybnících. Tyto biotopy ale nepředstavují pro tento druh optimum. Tím jsou, zvláště v období rozmnožování, střední a dolní toky větších řek. Ty jsou ovšem dnes v převážné většině případů silně znečištěny nebo mají technicky upravené břehy, takže jsou pro trvalý výskyt vydry nevhodné.

[editovat] Biologie

Vydra se páří nejčastěji v únoru až březnu; po dvou měsících rodí 2 až 3 mláďata, která po 8 týdnech opouštějí hnízdní noru. Potravu tvoří na podzim a v zimě z 90 % ryby, na jaře a v létě se objevují v potravě i ptáci, drobní savci a korýši. Lovné teritorium jednoho páru činí v průměru 11,5 km délky toku, který je možno označit za hlavní, a dalších 26 km jeho přítoků.

[editovat] Hodnota druhu

Vydra se dnes necení pro kožešinu; její hodnota je v ekologické funkci (zvíře je součástí potravního řetězce ve vodních ekosystémech). Je významným objektem pro vědecká studia adaptací šelem k životu ve vodě a předmětem etologických výzkumů.

[editovat] Ochrana

Do poloviny tohoto století byl hlavní příčinou výrazného snižování početnosti vydry říční lov. Po uzákonění ochrany druhu v Česku působí jako hlavní faktor ubývání vhodných biotopů s dostatečnou potravní bází. Je to důsledek výstavby velkých vodních děl (v hluboké vodě vydra nemůže lovit), regulačních úprav břehů, značného znečištění toků průmyslovými, zemědělskými a městskými odpadními vodami a konečně i rozsáhlé výstavby rekreačních zařízení kolem vod se všemi následky (např. rušení).