Vysokorychlostní trať

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vysokorychlostní železniční trať (VRT) je taková konvenční železniční trať (jako jízdní dráhy je použito dvou kolejnicových pásů v koleji), jejíž traťová rychlost na dostatečně dlouhé využitelné vzdálenosti je 250 km/h a vyšší (někdy se uvádí jen 200 km/h).

Hlavní výhody VRT proti letecké a automobilové dopravě

neprodukování exhalací
nižší zábor půdy pro stejnou přepravní kapacitu oproti automobilové dopravě
vyšší bezpečnost, plynulost a spolehlivost provozu
nižší energetická náročnost na jednoho cestujícího
účelné využití času stráveného cestováním
hospodářský rozvoj oblastí napojených na síť VRT

Hlavní nevýhody VRT

emise hluku a vibrací
bariérový efekt v krajině
nízká operativnost

[editovat] VRT ve světě

Japonsko: první VRT na světě, osobní provoz, PJD
Německo: většinou smíšený provoz, pevná jízdní dráha
Francie: osobní provoz, klasický svršek, TGV (en:TGV)
Itálie: první VRT v Evropě, jednotky s naklápěcími skříněmi na VRT
Polsko: Centralna Magistrala Kolejowa

Další státy, ve kterých VRT existuje: Španělsko, Belgie, Jižní Korea

Státy, v nichž se výstavba VRT připravuje nebo probíhá: Velká Británie, Nizozemsko, Švýcarsko, Austrálie, Rusko, Tchaj-wan, Čína, USA, Kanada, Indie

[editovat] VRT v ČR

V Česku v současné době žádné vysokorychlostní železniční tratě nejsou. Podle přílohy dohody AGC z 15.11.2000 jsou přes území ČR vedeny tyto tratě:

E 55 (Bad Schandau -) Děčín - Praha
E 551 Praha - Horní Dvořiště (-Summerau)
E 61 (Bad Schandau -) Děčín - Praha - Kolín - Č. Třebová - Brno - Břeclav (- Bratislava)
E 65 (Zebrzydovice -) Petrovice u Karviné - Ostrava - Břeclav (- Bernhardstahl)
E 40 (Schirnding-) Cheb - Plzeň - Praha - Kolín - Ostrava (- Žilina)

Dohoda AGC v příloze vymezuje mezinárodní železniční tratě nejvyššího významu. Vymezení v ní uvedené nelze považovat za vymezení vysokorychlostních tratí resp. budoucích vysokorychlostních tratí.