Willy Messerschmitt
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Wilhelm (Willy) Emil Messerschmitt (26. června 1898 Frankfurt nad Mohanem - 15. září 1978 Mnichov) byl německý letecký konstruktér a průmyslník, muž v jehož konstrukční kanceláři byl vyvinut letoun Bf 109, nejvíce vyráběný stíhací letoun za druhé světové války (německá Luftwaffe jich měla během války ve výzbroji asi 35 000 kusů).
Technicky nadaný byl Meserschmitt již od mládí - své první letadlo navrhl ještě jako student Vysoké školy technické v Mnichově, kterou absolvoval v roce 1923. V tomto roce Messerschmitt založil v Bambergu leteckou továrnu Messerschmitt Flugzeubau Gesselschaft.
Od roku 1927 Messerschmitt pracoval jako hlavní konstruktér ve firmě Bayerische Flugzeugwerke AG v Augsburgu.
Na konci dvacátých let se Willy Messerschmitt stal přívržencem Adolfa Hitlera a jeho nacistického hnutí - nacismu zůstal věrný až do konce druhé světové války.
Již od počátku své konstruktérské kariéry se Messerschmitt věnoval vývoji a výrobě mnoha typů bezmotorových, motorových i tryskových letadel, v roce 1926 v jeho konstrukční kanceláři vzniklo čtyřsedadlové celokovové dopravní letadlo M-18, o dva roky později větší verze téhož letounu nazvaná M-20, v roce 1929 vyvinul dvoumístný sportovní jednomotorový dvouplošník M 23.
V roce 1934 Messerschmitt navrhl celokovový turistický letoun Bf 108 Taifun, letoun, s nímž bylo v roce 1939 dosaženo výškového rekordu 9075 metrů.
Ve stejném roce v Messerschmittově konstrukční kanceláři vznikl na zakázku pro Luftwaffe později proslulý letoun Bf-109, který se později stal nejvíce vyráběným stíhacím letadlem druhé světové války. Německá Luftwaffe měla ve své výzbroji kolem 35 000 kusů v různých variantách.
V roce 1937 se Messerschmitt stal profesorem na mnichovské Vysoké škole technické.
O rok později se augsburská letecká společnost sloučila s původní bambergskou messerschmittovou továrnou a tak vznikla firma Messerschmitt Aktien Gessellschaft, kde pak vznikají první Messerschittovy vojenské letouny. Za druhé světové války nacházely své uplatnění v německé Luftwaffe - kromě již zmíněných strojů Bf 109, to byly zejména dvoumístné dvoumotorové víceúčelové bojové letadlo Bf 110, vyráběné od roku 1939 a dosahující rychlosti až 545 km/h.
Koncem války společnost vyvinula první bojové letadlo s raketovým pohonem, letoun Me 162B Komet, který v roce 1941 jako první leotoun dosáhl rychlosti vyšší než 1000 km/h, a první sériově vyráběný bojový letoun s tryskovým pohonem, Me 262 Schwalbe (česky Vlaštovka).
Od roku 1942 se vyráběl obří vojenský transportní letoun Me 323 Gigant, který byl schopen s pětičlennou posádkou přemístit až 12 tun nákladu nebo 120 vojáků, při maximální rychlosti 218 km/h.
V těchto letech vznikl i speciál Me 209, letoun projektovaný pro rekordní lety, který v letech 1939-1969 držel světový rychlostní rekord letadel s pístovým motorem, a to výkonem 755 km/h.
Po skončení druhé světové války zadržela Willyho Messerschmitta americká armáda, po propuštění vyráběl ve své továrně šicí stroje, montované domy a motorové tříkolky. Nějaký čas žil ve Španělsku, kde byl poradcem frankistické vlády a podílel se na vývoji letadel ve společnosti Hispano-Aviación.
Letadla v Německu začal znovu vyrábět roku 1955, o rok později dodával v licenci pro Bundeswehr cvičné a bitevní letouny (např. americký Lockheed F-104 Starfighter).
Na konci šedesátých let, v roce 1969, vznikla několikanásobnou fúzí společnost Messerschmitt-Bölkow-Blohm GmbH, jejímž byl Messerschmitt čestným předsedou a která vyráběla letadla, vrtulníky, vojenské řízené střely, družice a další techniku.
