Messerschmitt
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Messerschmitt je znaÄka nÄ›meckého výrobce letadel, známého pÅ™edevÅ¡Ãm výrobou stÃhacÃch letadel za druhé svÄ›tové války, zejména Bf 109 a Me 262. SpoleÄnost pÅ™ežila i komplikované pováleÄné obdobÃ, kdy proÅ¡la nÄ›kolika fúzemi, aby byla pod jménem Messerschmitt-Bölkow-Blohm roku 1989 koupena firmou DASA.
Obsah[skrýt] |
[editovat] Vznik firmy
PÅ™ÃbÄ›h firmy Messerschmitt zaÄÃná v dobÄ›, kdy roku 1927 vstoupil profesor Willy Messerschmitt do bavorské firmy Bayerische Flugzeugwerke a zasloužil se o sestavenà vývojového týmu. Prosadil modernà koncept lehké konstrukce, která spoÄÃvala v nahrazenà masivnÃch Äástà kostry množstvÃm menÅ¡Ãch prvků, ÄÃmž se snÞila hmotnost a zlepÅ¡ila odolnost draku. Poprvé byla tato koncepce použita ve sportovnÃm letadle Bf 108 Taifun. Na základÄ› výborných výsledků testů si nÄ›mecká Luftwaffe objednala v roce 1935 vývoj stÃhacÃho letadla na stejném základu, ÄÃmž vznikl legendárnà Messerschmitt Bf 109.
Od té doby se Messerschmitt stal oblÃbencem nacistické strany jak pro svůj politický názor, tak pro i konstrukÄnà schopnosti a také pro výhodné umÃstÄ›nà jeho továrny v jižnÃm NÄ›mecku, stranou od spolku leteckých továren na severnÃm pobÅ™ežÃ. Messerschmitt AG vznikla jako samostatná spoleÄnost 11. Äervence 1938 a v jejÃm Äele stanul Willy Messerschmitt jako Å™editel. Po pÅ™ejmenovánà firmy z Bayerische Flugzeugwerke na Messerschmitt AG se následujÃcà výrobky oznaÄovaly Me namÃsto Bf. ExistujÃcà typy jako 109 a 110 se v dokumentaci oznaÄovaly stále Bf, ale mÃsty se u nich použilo již nové oznaÄenà Me. VÅ¡echna letadla Messerschmitt Å™ady 108 až 163 majà prefix Bf, vÅ¡echny dalÅ¡Ã modely se oznaÄujà Me.
[editovat] Aktivita za války
BÄ›hem války se Messerschmitt stal nejvÄ›tÅ¡Ãm dodavatelem letadel pro nÄ›mecké letectvo. Bf 109 s Bf 110 se staly páteřà nÄ›meckého stÃhacÃho letectva v prvnà polovinÄ› války. Bylo vyrobeno i nÄ›kolik jiných typů, napÅ™Ãklad obřà transportnà kluzák Messerschmitt Me 321 Gigant a jeho Å¡estivrtulový následnÃk Me 323. Ve druhé Äásti války se Messerschmitt vÄ›noval téměř výhradnÄ› vývoji tryskových letounů, zejména prvnÃmu fukÄnÃmu proudovému modelu Me 262 Schwalbe (Äesky VlaÅ¡tovka). Vyvinul také Me 163 Komet, prvnà funkÄnà letoun s raketovým motorem.
Messerschmitt mÄ›l také neúspÄ›chy. Jeho Me 210, který mÄ›l být následnÃkem Bf 110, byl prakticky katastrofou a téměř způsobil zánik spoleÄnosti. Problémy byly vyÅ™eÅ¡eny následujÃcÃm modelem Me 410 Hornisse, ale toho se vyrobilo jen malé množstvà kusů, než se vývoj zaměřil zcela na Me 262. Koncem války pracoval Messerschmitt také na návrhu strategického bombardéru oznaÄovaném také Amerikabomber, oficiálnÄ› Messerschmitt Me 264, jehož prototyp sice vzlétl, ale bojového nasazenà se nedoÄkal.
[editovat] PováleÄné obdobÃ
Po druhé svÄ›tové válce nesmÄ›la firma vyrábÄ›t letadla. Jednou z výrobnÃch alternativ, se kterou Messerschmitt pÅ™iÅ¡el, byla kapotovaná motorová tÅ™Ãkolka/motocykl s názvem Kabinenroller KR175 / KR200. Podle historek byla sestavena ze starých Äástà stÃhaÄek. To ale nebyla pravda. JejÃm designérem byl ale letecký inženýr Fritz Fend, takže nenà náhodou, že vypadala podobnÄ› jako letoun. Vozidla byla vlastnÄ› vyrábÄ›na firmou Fritze Fenda v ŘežnÄ› a Willy Messerschmitt nemÄ›l se strojem kromÄ› jména nic spoleÄného. Výroba KR200 skonÄila roku 1964.
[editovat] Návrat k letectvÃ
V roce 1968 se firma Messerschmitt slouÄila s firmou Bölkow a o rok pozdÄ›ji se pÅ™idal Blohm & Voss. SpoleÄnost zmÄ›nila jméno na Messerschmitt-Bölkow-Blohm. V roce 1989 byla pÅ™evzata koncernem Daimler Benz Aerospace AG.
[editovat] Typy letadel
Typ | Název | Prvnà let | Poznámky |
---|---|---|---|
Bf 108 | Taifun | 1934 | cviÄné a dopravnà |
Bf 109 | zářà 1935 | stÃhaÄ, bombardér, pÅ™epadový stÃhaÄ; pozdÄ›jÅ¡Ã verze jako Me 109 | |
Bf 110 | 12. kvÄ›tna, 1936 | dvoumotorový těžký stÃhaÄ, noÄnà stÃhaÄ | |
Me 155 | nesestaven | výškový stÃhaÄ, vyvinut z Bf 109; projekt pÅ™eveden na firmu Blohm und Voss jako Bv 155 | |
Bf 161 | těžký stÃhaÄ; prototyp | ||
Bf 162 | Jaguar | 1937 | schnellbomber (rychlý bombardér) založen na Bf 110 |
Bf 163 | průzkumný letoun typu STOL ; prototyp postaven firmou Weserflug AG | ||
Me 163 | Komet | brzy v roce 1941 | raketový, pÅ™epadový stÃhaÄ |
Me 209 | 1. srpna, 1938 | navržen, aby pÅ™ekonal svÄ›tový rychlostnà rekord; pokus o pÅ™emÄ›nu na stÃhaÄe selhal | |
Me 209-II | 1943 | stÃhaÄ; zmodernizovaný Bf 109, nikdy nevyrábÄ›n | |
Me 210 | zářÃ, 1939 | dvoumotorový těžký stÃhaÄ; také jak průzkumný letoun | |
Me 261 | Adolfine | 1941 | navržen jako dálkový record-setter; tři postaveny jako průzkumné |
Me 262 | Schwalbe (vlaÅ¡tovka) | 18. Äervence 1942 | dvoumotorový stÃhaÄ a útoÄný letoun; prvnà operaÄnÄ› nasazený stÃhaÄ s proudovým motorem |
Me 236 | nikdy neletÄ›l | raketový pÅ™epadový stÃhaÄ; pokroÄilý vývoj z Me 163 | |
Me 264 | Amerika | 23. prosince, 1942 | strategický bombardér, vyvinut pro program Amerika Bomber |
Me 265 | nesestaven | útoÄný letoun, pouze navržen | |
Me 309 | Äervenec, 1942 | stÃhaÄ; pokroÄilý, ale návrh nesplňoval požadavky na výmÄ›nu Me 109 | |
Me 310 | nesestaven | vývoj z Me 210, pouze navržen | |
Me 321 | 7. března, 1941 | velký transportnà kluzák | |
Me 323 | Gigant | 1941 | velký transportnà letoun; vyvinut z Me 321 |
Me 328 | 1943 | parazitnà stÃhaÄ (selbstopfer) pohánÄ›ný pulzaÄnÃm motorem | |
Me 329 | těžký stÃhacà bombardér; pouze bezmotorový kluzák | ||
Me 334 | bezocasý stÃhaÄ, podobný s Me 163 (od vývoje upuÅ¡tÄ›no) | ||
Me 409 | Zwilling | těžký stÃhaÄ; dva trupy Me 209 zamontovány do draku letounu, podobný s Me 109Z a Heinkel He 111Z (od vývoje upuÅ¡tÄ›no) | |
Me 410 | Hornisse (srÅ¡eň) | 1943 | dvoumotorový těžký stÃhaÄ a rychlý bombardér; vyvinut z Me 210 |
Me 509 | nesestaven | stÃhaÄ, založen na Me 309, s motorem za kokpitem jako v letounu P-39 Airacobra | |
Me 510 | nesestaven | dvoumotorový stÃhacà bombardér; odvozen z Me 410 | |
Me 600 | Bussard (káně) | vzácný, provizornà nástupce pro Arthur Sack A.S.7V-1 (nejasné) | |
Me 609 | těžký stÃhaÄ; dva trupy Me 309 zamontovány do draku letounu, jako Me 109Z a Heinkel He 111Z (od vývoje upuÅ¡tÄ›no) | ||
P.1101 | nikdy neletÄ›l | prototyp proudového pÅ™epadového stÃhaÄe s mÄ›nitelnou geometrià kÅ™Ãdla; pozÄ›ji pÅ™edloha pro Bell X-5 |