Xenofanés

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Xenofanés z Kolofonu byl předsokratický filosof, narodil v Kolofonu nejspíše kolem roku 570 před Kristem, z kterého byl vyhnán (tento údaj se dá odhadnou poměrně přesně, rok 545/546 př. n. l.), poté hodně cestoval a nejvíce se zdržoval na Sicílií. Žil poměrně dlouho, zemřel asi kolem roku 500 př. n. l. Považuje se za předchůdce Eleatů. Někdy se spekuluje, že byl jeho žákem Parmenidés, ale jejich učení je spíš paralelní než navazující.

Vymyká se už svým stylem, na rozdíl od Miléťanů v próze, ale v jambech (elektickém distichu a hexametrech), jeho poezie je satirická, často reflektivní lyrika, dochovaly se nám ale pouze zlomky jeho díla. Kritizuje velice často antické bohy (Homéra, Hesioda), jejich zpodobňování, olympijské hry (politická zneužívaná tradice), konzumní společnost. Zcela zavrhuje věštění.

Jako první reflektuje pozici básníka, ne můzy jsou odpovědné za dílo, ale mysl básníka. Ostře se vymezuje proti používání peněz jako platidla (v té době byly peníze tak běžné jako dnes platební karty). Říka se, že první použil slovo třešeň. Jako první se zmiňuje o phytagorejcích

[editovat] Kritika Bohů

zlomky:

B11

To všechno přiřkli Homér A Hesoidos (Bohům),

co u lidí je potupou a hanbou,

že kradou, cizoloží a že se navzájem podvádějí.

B15

Kdyby však boli, koně, lvi měli ruce

kdyby mohli rukama kreslit a dovršovat díla jako lidé;

pak koně koním a voli zase volům podobné

tak kreslili by podoby bohů a tvořili těla taková,

jako (každí) právě sami mají postavu.

Xenofanés jako první kritizuje řecké náboženství. Vadí mu nejen nemorální chování bohů, ale i jejich antropomorfizace. Jestliže jiné národy zpodobňují své bohy podobni sobě, proč by to neměla dělat zvířata? Oba dva úryvky jsou velice provokativní, kritizovat Homéra a tvrdit, že i zvířata mají své bohy, znamenalo porušit tabu. Xenofanés jde ale dál, v dalších zlomcích se můžeme dočíst o jeho koncepci Boha:

B23

Jeden Bůh, největší před bohy a lidmi,

není smrtelníkům podobný představou ani myšlenkou.

B24

Celý vidí, celý myslí, celý slyší.

Bůh je jen jeden, ostatní bohové jsou skoro na stejné úrovni jako lidé. Nejsou tak docela bohové, protože se narodili (tedy byly i doby, kdy nebyli). Bůh je netělesný, nepoznatelný, má být myšlen nikoli zobrazován. Bůh je vlastně Nús (mysl), nehýbe se.

Náboženství tedy má být mravné, je to jediná věc, z které si Xenofanés nedělá legraci. Jeho Bůh ale neměl kult, proto je jakákoli podobnost mezi ním a Bohem Židů pouze formální. Tuto formálnost třeba vyzdvihuje Klement Alexandrijský.