Zámek Caserta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pohled na zámek z horní části parku

Barokní královský palác Caserta, (ital. Palazzo Reale, nazýván též Reggia) v italské Casertě, cca 40 kilometrů severně od Neapole, je jedním z nejrozsáhlejších zámků Evropy a byl zřízen jako rezidenční sídlo Bourbonů za časů jejich vlády nad Královstvím Neapolským a Sicilským.

[editovat] Dějiny zámku

V důsledku Vídeňského míru z roku 1735 se syn španělského krále Karel III stal vládcem Sicílie a Neapole. Jako Karel IV. byl prvním králempo 230 letech, jenž si za své sídlo zvolil místo na území jím získané říše a odtud také vládl, nikoli z dálek své rodné země. Za jeho vlády se začala rozvíjet umění, i když město mu nepřipadalo dostatečně representativní. Stejně jako mnohá knížata aboslutismu, si přál jako své sídlo vybudovat celé proplánované město, které by bylo, podobně jako Versailles politickým, hospodářským a kulturním střediskem. Pozemek pro nové palácové město bylo nalezeno na sever od Neapole. Rodina Ceatani di Sermoneta tam v Provincii Caserta vlastnila rozsáhlé pozemky, které však byla nucena kvůli svému vysokému zadlužení prodat. Jako kupec se našel Karel IV., jenž v roce 1750 převzal území do vlastnictví a od roku 1751 zahájil výstavbu své rezidence. Při příležitosti položení základního kamene dne 20. ledna 1752 měly dva Regimenty a několik jezdeckých Eskadron vytvořit sestavu ve tvaru půdorysu nového paláce.

[editovat] Stavba

Stavitel, Karel VI., král Sicílie a Neapole

Jako hlavní architekt byl povolán Luigi Vanvitelli, žák Filippa Juvarry. Pro stavbu paláce hledal Karel IV. inspiraci ve Versailleském zámku, ale také v Palacio Real v La Granja ve své španělské vlasti. Versailleský palác tehdy sloužil jasný vzor zámků pro celou Evropě a jeho vliv znovu nalézáme v mohutných, stejnoměrně strukturovaných fasádách zámku Caserta, zatímco záblesky z La Granja – především v zahradách – měly jeho královské výsosti připomínat vlast. Vanvitelli navrhl obrovskou stavbu na pravoúhlém půdorysu s rozměry 247 x 184 metrů, v němž se křížově protínala dvě vnitřní křídla a tím palác získal čtyři velké dvory. Uvnitř zámku bylo dostatek prostoru pro více než 1200 místností a průlčelí byla osázena 1970. Před průčelím směrem do města bylo vytvořeno oválné náměstí, jež mělo být ohraničeno nižšími postranními stavbami. Tato křídla však byla kvůli přílišné nákladnosti dostavěna pouze do poloviny, po straně zámku. Ze stejných důvodů byly provedeny některé ústupky oproti původním plánům, jako např. nárožní risality se zdůrazněnými věžovitými nástavbami a kupole nad křížovou středovou budovou. Části paláce otevřená směrem do města a do zahrad byly zvýrazněny Portály ve tvaru Vítězného oblouku. Hrubé stavební práce skončily téměř po 20 letech po položení základního kamene, ovšem úplného dokončení zámku bylo dosaženo téměř za dalších sto let.

Karel IV. navštěvoval svůj ohromný objekt jen zřídka, ale před započetím stavebních prací získal v roce 1759 španělskou korunu a stal se králem. Jelikož podle smlouvy nesměl spravovat obě království v personální unii, vrátil se zpět do vlasti a přenechal rozestavěný palác svému synovi Ferdinandu IV..

[editovat] Vnitřek zámku

Přes dolní vestibul se dostaneme na veliké schodiště, jedno z největších barokních schodišť vůbec. Ohromná místnost vede nahoru do horního Vestibulu a palácové kaple, za níž ses nachází řada několika parádních přijímacích místností. Zde je vystaveno mnoho dodnes zachovalých kusů nábytku ještě z dob výstavby. Knihovan sestává ze tří místností, jež byly zřízeny na žádost Ferdinandovy manželky Marie Karolíny Rakouské, kde se nachází něco přes 10 000 svazků. V interiérech je dnes umístěno mimo jiné Museo de’ll Vanvitelliano – v němž můžeme obdivovat dějiny zámku – nebo Pinakotéka s významnou sbírkou Bourbonských portrétů. Také dvorní divadlo se zachovalo do dnešních dnů.

[editovat] Zámecký park

Současně s palácem začala i realizace projektu obrovského zámeckého parku. Na rozdíl od Versailleské předlohy si král Karel přál zahradu, která by mu pripomínala jeho rodné Španělsko a tak byl do parku velkoplošně začleněn casertský horský svah, tak jak jej v menším měřítku znal ze zámku La Granja. Barokní park byl koncipován jako horský park a průzor do dálky tří kilometrů vedl od zámeckých zahrad až na svah. Střed osy byl vyzdoben velikými vodními plochami kaskádami, jejichž vrcholem je veliká kašna bohyně Diany. Travnaté plochy před zámkem byly původně zamýšleny jako Broderieparterre, nicméně z barokního uzpůsobení zbyl dnes pouze nedokončený záměr. Vzdálenější sektory parku byly za královny Marie Karolíny rozšířeny o anglický park, který je dodnes vyzdoben exotickými a vzácnými rostlinami.

[editovat] Trivia

Palác byl též kulisou mnoha rozličných Filmových produkcí. V interiérech zámku byly natočeny některé části filmu Star Wars: Epizoda I – Temná hrozba, ale také romantický snímek pro teenagery Cinderella '87.