Zahradní Město
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zahradní Město je sídelní celek zaujímající severní a východní část katastrálního území Záběhlice v městském obvodu Praha 10. Je součástí městské části Praha 10.
Je tvořeno kolonií rodinných domků (takzvané staré Zahradní Město), která je obklopena dvěma sídlišti - sídliště Zahradní Město západ a sídliště Zahradní Město východ. V povědomí obyvatel je jako samostatná čtvrť.
V roce 2005 je v jihovýchodním okraji Záběhlic budována další zástavba, nazývaná Nové Zahradní Město.
Zahradní město byl ve 30. letech 20. století i obecný pojem pro čtvrti rodinných domků se zahrádkami.
Obsah |
[editovat] Historie a současnost Zahradního Města
Ještě počátkem 20. století bylo území Zahradního Města nezastavěné, pokryté poli. V okolí byly jen obce Záběhlice, Strašnice, Hostivař a statek Práče. Výstavba Zahradního Města započala kolem roku 1935.
Ve třicátých letech 20. století byla značná část výstavby v Praze ovlivněna teorií zahradních měst. V různých místech Prahy byly budovány vilové čtvrti obytných domků se zahrádkami. Podobné čtvrti vyrůstaly i na strahovské stráni, v části Letné, v jižní části Vinohrad, na Rokosce, v Kobylisích, Malvazinkách, Košířích, na Břevnově, Barrandově, Smíchově, Hanspaulce, na Ořechovce či na dejvické Babě. Podobná čtvrť, Spořilov, vyrůstala i na druhém konci Záběhlic.
Zahradní Město získalo svůj název nejen kvůli tehdy běžnému typu zástavby, ale také proto, že byl zvolen specifický způsob pojmenovávání ulic – jeden z největších a nejucelenějších systémů ulic pojmenovaných podobným způsobem. Hlavními třídami Zahradního Města jsou ulice Jabloňová a Topolová, pošta je v Malinové, jedna ze škol v Jahodové a další v Břečťanové. Původní přirozené centrum u tramvajové smyčky bylo nazváno náměstí Mezi zahrádkami.
Druhá světová válka velkoryse plánovanou výstavbu přerušila. V padesátých letech bylo v oblasti ulic Jabloňové a Malinové postaveno několik bloků takzvaných dvouletkových domů, pískově žlutých cihlových domů podobných panelákům se šikmými červenými střechami.
V šedesátých a sedmdesátých letech byla po obou stranách vilového Zahradního Města postavena nová sídliště, sídliště Zahradní Město-východ, jehož přirozeným středem bylo okolí obchodního domu Cíl (dnes zastávka Centrum Zahradní Město) s kulatou stavbou restaurace Vesna a kulturním střediskem, a sídliště Zahradní Město-západ, jehož středem byl obchodní dům Květ a poliklinika.
V osmdesátých letech bylo na jih od Zahradního Města, poblíž staré záběhlické školy (později zvláštní školy) postaveno takzvané Sídliště Mládeže. To již nebývá považováno za součást Zahradního Města.
V roce 2005 je v jihovýchodní části Záběhlic, v místě někdejšího rozsáhlého zahradnictví mezi potokem Botičem a Práčskou ulicí, budována ve stylu firmy Central Group další zástavba, Nové Zahradní Město. Pouze katastrální hranice jej odděluje od sousedícího obchodního a kulturního centra, Interspar Hostivař v městské části Praha 15.
[editovat] Doprava
Ve třicátých letech končila v Zahradním Městě tramvajová trať od Strašnic. V padesátých letech dvacátého století byla prodloužena podél východní strany budoucího sídliště do Hostivaře. Zahradní Město mívalo tradičně přímé autobusové spojení směrem k centru (ke Strašnicím), k Hostivaři i k Pankráci, naopak chybí dopravní propojení do opačné části Záběhlic na Spořilov.
Do budoucna se plánuje v severovýchodní části Zahradního Města zřízení železniční zastávky a podél západní a jižní části prodloužení trasy metra A se stanicemi poblíž polikliniky na západním sídlišti a u obchodního domu u Nového Zahradního Města na hranici s Hostivaří.
[editovat] Zajímavosti
Kromě ulic pojmenovaných po kytičkách a několika obchodních domů nejsou přímo na území Zahradního Města žádné zvláštní pozoruhodnosti. V blízkosti je přírodní památka Meandry Botiče a statek Práče.
[editovat] Sousedící území
- Záběhlice (též katastrální území, do nějž Zahradní Město spadá)
- Hostivař
- Strašnice
- Michle a Bohdalec
- Spořilov
